Be je české „být“ a nejdůležitější anglické sloveso. Tvary am, is, are snadno přiřadíte k „jsem, je, jsme“ – pasti čekají tam, kde česky vynecháte podmět nebo řeknete „mám 30 let“.
Co se naučíte
Be je sponové sloveso: spojuje podmět s informací o něm – kdo nebo co je, jaký je, kde je nebo kolik mu je let. Na rozdíl od většiny anglických sloves má be v přítomném čase vlastní tvary: am pro I, is pro he/she/it, are pro you/we/they.
Dobrá zpráva: české „být“ funguje podobně – „jsem“ je I am, „je“ je he/she/it is, „jsme“, „jste“, „jsou“ je are. Pasti jsou jinde: anglicky musí být podmět vždy, věk se vyjadřuje slovesem be, ne „mít“, a mnoho českých obratů typu „je mi zima“ se mění na prosté „I'm cold“.
Tvar be přizpůsobíte podmětu: I am, he/she/it is, you/we/they are. „I am from Texas.“ „You are early today.“ „He is in the kitchen.“ „We are on the same team.“ „They are new employees.“
Žádné další sloveso nepotřebujete – samotné be stačí. Pozor ale: česky podmět často vynecháte („Jsem z Brna“, „Je zima“, „Je pozdě“). Anglicky je podmět povinný: „I'm from Brno“, „It's cold“, „It's late“. Když chybí osoba i věc (počasí, čas, hodnocení situace), je podmětem it.
Vykání vám tu pomáhá: česky „vy jste“, anglicky you are – i když mluvíte s jedním člověkem: „Are you Mr. Delgado?“ – nikdy „you is“.
Zápor vytvoříte tak, že hned za be přidáte not: am not, is not (isn't), are not (aren't). „I am not finished yet.“ „It isn't cold outside.“ „We aren't available on Sundays.“ Všimněte si pořadí: česky je zápor předpona na začátku slovesa („nejsem“), anglicky stojí not za be. Do ani does nepotřebujete.
Jedna nepravidelnost: am not nemá vlastní zkrácený tvar – „amn't“ ve standardní angličtině neexistuje. Běžný zkrácený tvar je I'm not a v připojené otázce na konci věty (question tag) se používá aren't: „I'm late, aren't I?“
Otázku ano/ne vytvoříte tak, že be dáte před podmět – bez dalšího slova: „Are you coming to the party?“ „Is the store open on Sundays?“ Česky se ptáte intonací („Jste připravení?“). Anglicky se mění pořadí slov: „You are ready?“ je nanejvýš udivené ujištění, běžná otázka zní „Are you ready?“.
Krátké odpovědi opakují podmět a be, bez celé věty – trochu jako české „Ano, jsem“: „Are you ready?“ „Yes, I am.“ „Is she busy right now?“ „No, she isn't.“ Pozor: v kladné krátké odpovědi se nezkracuje – řeknete „Yes, I am“, nikdy „Yes, I'm“. V záporné zkracovat můžete: „No, I'm not“, „No, she isn't“.
V řeči a v neformálním psaní se be skoro vždy spojuje s podmětem: I'm, you're, he's, she's, it's, we're, they're. „I'm on my way.“ „You're right about that.“ „He's the new manager.“ „She's from the Czech Republic.“ „It's almost noon.“ „We're out of coffee.“ „They're waiting outside.“
Zkracují se i záporné tvary: isn't, aren't. Jak už víte, am not zkracujete na I'm not (a v question tag: aren't I?). Všimněte si „You're right“ – česky „máte pravdu“, anglicky be.
Totožnost – kdo nebo co někdo/něco je: „I'm a graphic designer.“ „She's an engineer.“ Česky řeknete „Je inženýrka“ nebo „Je inženýrkou“, bez dalšího slova. Anglicky stojí před povoláním v jednotném čísle a/an.
Popis – jaký někdo/něco je: „He's tired after the flight.“ „The coffee is hot.“ Sem patří i české obraty s dativem: „Je mi zima“ je „I'm cold“, „Je mi líto“ je „I'm sorry“. Podmětem je osoba, ne „mi“. A „Nudím se“ je „I'm bored“ – „I'm boring“ znamená „jsem nudný“.
Věk – vždy be, nikdy have, i když česky „mám 32 let“: „I am 32.“ „My grandfather is 79 years old.“ Pokud přidáte years, přidejte i old.
Místo – kde někdo/něco je: „I'm at the office right now.“ „The kids are at school.“ O věcech mluvíte it, i když jsou česky mužského nebo ženského rodu: „Kde je telefon? – Je na stole“ je „It's on the table“, ne „He's on the table“.
Kalk z „Mám 30 let“. Anglicky vyjadřujete věk slovesem be: „I'm 30“ nebo „I'm 30 years old“ – ale ne jen „I'm 30 years“.
„Dnes je zima“ česky podmět nemá, ale anglicky ho věta mít musí. U počasí použijete it.
Kalk z „Je mi zima“. Anglicky je podmětem osoba, která něco cítí: I'm cold, I'm sorry.
„Nudím se“ je I'm bored. „I'm boring“ znamená „jsem nudný“ – to o sobě říct nechcete.
Česky je telefon mužského rodu („je na stole“ – on), ale anglicky jsou věci vždy it.
„Je zdravotní sestra“ – česky žádné další slovo nepotřebujete. Anglicky potřebuje povolání v jednotném čísle a/an.
Zkrácený tvar nemůže stát na konci věty. V kladné krátké odpovědi řeknete celé „I am“, „she is“, „we are“.
Otázky s be tvoříte tak, že be dáte před podmět – bez do/does. Samotná intonace („You are ready?“) také nestačí.
Totéž v záporu: be má vlastní záporné tvary (isn't/aren't), bez doesn't.
České „být“ má zvláštní tvary pro jednotlivé osoby: „jsem“, „je“, „jsme“, „jsou“ – a v přítomném čase nemizí („Jsem doma“)
To vám pomáhá: anglické be také mění tvar (I am, she is, we are) a také nemůže zmizet. „I'm at home“ odpovídá „Jsem doma“. Rozdíl: anglicky je tvarů méně – are slouží zároveň pro you, we i they.
Česky se podmět často vynechává: „Jsem z Česka“, „Je zima“, „Už je pozdě“
Anglicky potřebuje každá věta podmět: „I'm from Czechia“, „It's cold“, „It's already late“. U počasí, času a hodnocení („To je důležité“) je podmětem it: „It's important“. „Is cold“ a „Am from Czechia“ jsou chyby.
Věk vyjadřujeme slovesem „mít“ („Mám 30 let“) a pocity často dativem („Je mi zima“, „Je mi líto“, „Je mi špatně“)
Anglicky je v obou případech podmětem osoba a obvykle stojí be: „I'm 30“, „I'm cold“, „I'm sorry“ (u „je mi špatně“ spíš „I feel sick“). „I have 30 years“ nebo „To me is cold“ zní rodilému mluvčímu velmi zvláštně.
Česky mají věci mluvnický rod: „telefon – on“, „taška – ona“, „okno – ono“
Anglicky o věcech mluvíte it bez ohledu na český rod: „Where's my phone? It's on the table.“ He a she nechte pro lidi (a případně pro zvířata, která dobře znáte).
💡 České „mám … let“ = I'm …: věk vždy s be.
💡 Nenechávejte větu bez podmětu: „Je zima“ = It's cold, „Jsem z Brna“ = I'm from Brno.
💡 You vždy s are – stejně jako české „vy jste“.
💡 „Je mi zima / líto“ = I'm cold / sorry; věci jsou vždy it.
💡 Kladná krátká odpověď bez zkrácení: Yes, I am – nikdy Yes, I'm.
"Hi, are you Mr. Delgado?"
"Yes, I am. Is my appointment at three?"
"It's at three fifteen — the doctor is running a little late today."
Cvičení 1 · Vyberte správný tvar
Which sentence uses the correct form of be?
Cvičení 2 · Vyberte správný tvar
Which sentence uses the correct form of be?
Cvičení 3 · Vyberte správný tvar
Which is correct?
Cvičení 4 · Vyberte správnou otázku
Which question is correct?
Cvičení 5 · Vyberte správný zápor
Which is correct?
Cvičení 6 · Roztřiďte věty: správně, nebo chybně?
Roztříděno: 0 / 6
Cvičení 7 · Sestavte větu
Cvičení 8 · Sestavte větu
Cvičení 9 · Doplňte větu
Complete with the correct form of be: "My parents ___ from Chicago." (one word)
Cvičení 10 · Doplňte větu
Complete the sentence so it says you are ready to leave: "___ ready to leave."
Cvičení 11 · Opravte chybu
Fix the mistake and type the correct sentence: "My brother have 22 years."
Cvičení 12 · Opravte chybu
Fix the mistake and type the correct sentence: "I at home today."
Cvičení 13 · Vyberte správnou opravu
Which sentence fixes the mistake in "Do you be busy tomorrow?"
Cvičení 14 · Situace ze života
You're texting a friend to say where you are right now. Which is correct?
Cvičení 15 · Situace ze života
Someone asks: "Are you a student?" You are NOT a student. Write a short answer.
Cvičení 16 · Typická chyba: „Je mi zima“
Czech: „Je mi zima, zavřete okno.“ Which English sentence is correct?
Cvičení 17 · Typická chyba: rod věcí
Czech: „Kde je moje taška? – Je v autě.“ Which English answer is correct?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
Which is correct?
Have a has
Kdy have a kdy has: I/you/we/they oproti he/she/it, otázky a zápory s do/does a typické chyby Čechů, např. „I have 30 years“.
Have got a has got
Have got a has got u vlastnictví a vlastností: zkrácené tvary, zápory, otázky a rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou.
Do, does a did jako pomocná slovesa
Jak do, does a did tvoří otázky a zápory v present simple a past simple – a proč plnovýznamové sloveso zůstává v základním tvaru.
Slovosled: základy
Základní slovosled anglické věty (podmět, sloveso, předmět) a místo údajů o čase, místě a frekvenci, jako jsou always a usually.