Registr a styl: přehled

Uvažovat „buď formálně, nebo hovorově“ je chyba: jen velmi málo skutečných textů leží na krajích škály. Většina komunikace v práci i v běžném životě je uprostřed a kombinuje rysy obou stran.

Přechod z formálního do hovorového registru uprostřed textu narušuje jednotnost a působí neprofesionálně – jako motivační dopis, který začíná „Vážená paní, vážený pane“ a končí „Tak zatím čau!“.

„S pozdravem“ i „S úctou“ jsou ustálené formule: nepřekládají se, ale nahrazují. Nejčastěji „Kind regards“ nebo „Best regards“; ve velmi formálním dopise „Yours sincerely“ (BrE) nebo „Sincerely“ (AmE). „With respect“ navíc anglicky uvádí zdvořilý nesouhlas („With respect, I disagree“).

Kalk z „Dobrý den,“ na začátku e-mailu. Anglický e-mail otevírá „Dear…“ (formálně i neutrálně) nebo „Hi…“ (méně formálně). „Good day“ zní zastarale nebo nezvykle.

Kalk z úředního „Provedli jsme realizaci analýzy dat“. Formální angličtina také používá podstatná jména, ale jedno silné sloveso je jasnější a vůbec ne méně profesionální. (Pozor: realize znamená „uvědomit si“, ne „realizovat“.)

Slova require, regarding, commencement jsou správná, ale ve zprávě kamarádovi znějí jako úřední dopis. V nenuceném registru používejte běžná slova a jednoduché otázky.

Česky oslovení – tykání, nebo vykání – hned určí registr

Když napíšete „Mohl byste mi poslat…?“, tón je daný jediným tvarem slovesa. Angličtina tuto zkratku nemá: you znamená totéž vůči šéfové i nejlepšímu kamarádovi. Formálnost se staví jinými nástroji: „Could you possibly…“ místo „Can you…“, „require“ místo „need“, „Please let me know“ místo „lmk“, plné tvary místo zkrácených a ustálené formule na začátku a na konci. Proto mnoho Čechů zní anglicky buď příliš přímo, nebo – pro jistotu – příliš strnule.

Český úřední a odborný styl má rád neosobní konstrukce („Předpokládá se, že…“), podstatná jména slovesná („provedení analýzy“, „uskutečnění kontroly“) a dlouhá souvětí

Neosobní konstrukce se přenášejí výborně: „It is believed that…“, „It should be noted that…“ a nominalizace existuje i v anglickém akademickém textu. Platí ale dvě hranice. Zaprvé, formální angličtina dává přednost kratším větám: má-li vaše souvětí pět řádků, rozdělte ho. Zadruhé, české „provést + podstatné jméno“ obvykle nahradí jedno sloveso: „provést analýzu“ → analyse, „provést kontrolu“ → check / verify. A pozor: české „realizovat“ (uskutečnit) není anglické realize (uvědomit si).

Formule v e-mailech: „Dobrý den,“, „Vážená paní, vážený pane,“, „V návaznosti na…“, „S pozdravem“, „S úctou“

Ustálené formule se nepřekládají slovo od slova. „Dobrý den,“ / „Vážená paní, vážený pane,“ → „Dear Mr Smith,“ / „Dear Ms Brown,“, k neznámému adresátovi „Dear Sir or Madam,“, ke skupině „Dear all,“ nebo „Hi all,“ – nikdy „Good day,“. „V návaznosti na…“ → „Further to…“ (formálně) nebo „Following up on…“ (neutrálně). „S pozdravem“ / „S úctou“ → „Kind regards“ nebo „Best regards“, ve velmi formálním dopise „Yours sincerely“ / „Yours faithfully“ (BrE) nebo „Sincerely“ (AmE). „Dear“ není citové: je to běžné oslovení i neznámého člověka. V nenuceném e-mailu kolegům stačí „Best“, „Thanks“ nebo v britské angličtině „Cheers“.