The man who is standing by the door → the man standing by the door. Kratší a stejně jasné – jako české „muž stojící u dveří“.
Co se naučíte
Mnoho vztažných vět s tvarem „be“ a příčestím lze zkrátit: vynecháte vztažné zájmeno i „be“ a zůstane jen příčestí. Je to časté v psaném textu i v řeči, když chcete mluvit úsporněji.
Česky děláte totéž: „muž, který stojí u dveří“ → „muž stojící u dveří“. Rozdíl: česky zní verze s příčestím spíš knižně, kdežto anglicky je úplně přirozená i v rozhovoru.
Má-li vztažná věta činný význam, často ji lze vyjádřit příčestím -ing, pokud zůstane smysl jasný: who is sitting next to you → sitting next to you; who live near the airport → living near the airport. Tvar -ing nahrazuje i prostý čas (who live → living). Nesmí ale zůstat časovaný tvar slovesa (people lived).
Nejdřív zkontrolujte čas. Jednorázový, ukončený děj v minulosti takto nezkrátíte: „the man who stole my bike“ se nemůže změnit na „the man stealing my bike“, protože -ing zní jako něco, co se děje právě teď. Čeština funguje stejně: řeknete „muž, který mi ukradl kolo“, protože tvar „ukradající“ prostě neexistuje. Tvar -ing odpovídá zhruba českému „-ící“: děj probíhající nebo trvalý.
Má-li vztažná věta trpný význam (něco „bylo uděláno“), zkrátíte ji na příčestí na -ed nebo na nepravidelný třetí tvar slovesa.
To je české „-ný / -tý“: „dort upečený maminkou“ = „the cake baked by my mother“. Pomůže jednoduchá otázka: dělá podstatné jméno něco (-ing, „-ící“), nebo se s ním něco děje (-ed, „-ný / -tý“)? Dort nepeče, je upečený, proto „baked“. Anglické příčestí se neskloňuje: „signed“ je stejné pro dokument i dokumenty, kdežto česky měníte koncovku („podepsaný“, „podepsané“).
Zkrácená vztažná věta stojí za podstatným jménem, které popisuje. I když trochu připomíná přídavné jméno, před podstatné jméno se nedává. Díky tomu může mít vlastní doplnění, např. „by my mother“ nebo „near the airport“. (Podrobněji se infinitivním a příčestným konstrukcím věnuje lekce o finite a non-finite clauses.)
Tady Češi často chybují, protože česky jdou obě varianty: „hosté pozvaní na večírek“ i „na večírek pozvaní hosté“. Angličtina druhý slovosled nezná. Před podstatným jménem může stát jen samotné příčestí bez doplnění: „the invited guests“, „a broken window“, „a sleeping baby“. Jakmile přibude doplnění, jde celé spojení za podstatné jméno: „the guests invited to the party“.
Dort „nepeče“, ale je „upečený“. Trpný význam vyžaduje příčestí „baked“, ne tvar -ing – jako české „-ný“, ne „-ící“.
Český slovosled „na večírek pozvaní hosté“ v angličtině nefunguje. Příčestí s vlastním doplněním (to the party) stojí za podstatným jménem.
Po vynechání „who“ nesmí zůstat časované sloveso „stands“. Použijte příčestí „standing“ – jako „stojící“.
Při zkracování vynecháte „who“ i „is“. Zůstane jen příčestí.
Jednorázový, ukončený děj v minulosti se na -ing nezkracuje. I česky řeknete „který ukradl“, protože „ukradající“ neexistuje.
„Bydlící“ je „living“, ne „lived“. Tvar -ed má ve zkrácené větě trpný význam – a lidé nejsou „obydlení“.
Čeština má slovesná přídavná jména: činná „-ící / -ající“ (stojící, bydlící) a trpná „-ný / -tý“ (upečený, napsaný)
Jsou to téměř přesné protějšky: „lidé bydlící u letiště“ = „people living near the airport“, „zpráva napsaná stážistou“ = „the report written by the intern“. I omezení jsou podobná: stejně jako neexistuje „ukradající“, neznamená „the man stealing my bike“ „ten, který ukradl“. Rozdíl je ve stylu: anglicky je zkrácený tvar běžný a častý i v řeči.
Česky může dlouhé spojení s příčestím stát před podstatným jménem: „na večírek pozvaní hosté“, „na stole ležící dopis“
Anglicky může před podstatným jménem stát jen samotné příčestí („the invited guests“). Má-li příčestí doplnění, stojí celé spojení za podstatným jménem: „the guests invited to the party“, „the letter left on the table“.
České příčestí se shoduje v rodě, čísle a pádě: „podepsaný dokument“, „podepsané dokumenty“, „podepsaných dokumentů“
Anglické příčestí má vždy jediný tvar: „the document signed yesterday“, „the documents signed yesterday“. Nehledejte v něm koncovky – rozhoduje jen volba mezi -ing a -ed.
💡 Podstatné jméno něco dělá → -ing (jako „-ící“). Něco se s ním děje → -ed / třetí tvar (jako „-ný / -tý“).
💡 Příčestí s doplněním vždy za podstatným jménem: the guests invited to the party.
💡 Při zkracování vynechte zájmeno i „be“.
"Which one is your brother?"
"The guy standing near the window, in the blue jacket."
"Oh, the one talking to the woman invited by Sarah?"
"Yes, exactly."
Cvičení 1 · Vyberte správně zkrácenou větu
Choose the correctly reduced version of 'The man who is standing by the door is my uncle.'
Cvičení 2 · Vyberte správně zkrácenou větu
Choose the correctly reduced version of 'The documents that were signed yesterday are on my desk.'
Cvičení 3 · Vyberte správný typ příčestí
Which participle form reduces an active relative clause (who is/was + verb-ing)?
Cvičení 4 · Vyberte správný typ příčestí
Which participle form reduces a passive relative clause (that is/was + past participle)?
Cvičení 5 · Vyberte správně zkrácenou větu
Choose the correctly reduced sentence.
Cvičení 6 · Vyberte správně zkrácenou větu
Choose the correctly reduced sentence.
Cvičení 7 · Vyberte správný slovosled
Choose the correct word order — where does the participle phrase go relative to the noun?
Cvičení 8 · Vyberte správně zkrácenou větu
Choose the correctly reduced sentence.
Cvičení 9 · Zkraťte vztažnou větu
Reduce this relative clause: 'The players who were chosen for the team celebrated.'
Cvičení 10 · Zkraťte vztažnou větu
Reduce this relative clause: 'The woman who is sitting next to you is my colleague.'
Cvičení 11 · Roztřiďte do skupin
Roztříděno: 0 / 4
Cvičení 12 · Typická chyba: český slovosled s příčestím
Czech: „Na stole ležící dopis je pro vás.“ Which English sentence is correct?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
Choose the correctly reduced version of 'The children who are playing in the yard are my nephews.'
Pokročilé vztažné věty
Two of whom, most of which a which vztažené k celé větě: anglické protějšky českých spojení „z nichž dvě“, „z nichž většina“ a „což“.
Předložky ve vztažných větách
Kam patří předložka v anglické vztažné větě? Na začátek ve formálním stylu (with whom), na konec v běžné řeči: the person I spoke to.
Where, when a why ve vztažných větách
Where, when a why nahrazují in which a for which. Jsou to anglická „kde“, „kdy“ a „proč“ – kratší a přirozenější než předložka + which.
Neurčující vztažné věty
Non-defining relative clauses: doplňující informace, vždy mezi čárkami jako česká věta s „který“, ale nikdy se zájmenem that.