„This is my phone“ a „This phone is mine“ znamenají totéž, ale my a mine nikdy nejsou zaměnitelné. Jedno stojí před podstatným jménem, druhé vždy samo.
Co se naučíte
Každé anglické přivlastňovací zájmeno plní jeden ze dvou úkolů: buď stojí těsně před podstatným jménem („my car“, „her office“), nebo stojí úplně samo, bez podstatného jména („It's mine“, „That desk is hers“).
Pokaždé si položte otázku: následuje hned za tímto slovem podstatné jméno? Pokud ano, potřebujete tvar, který stojí před podstatným jménem. Pokud je zájmeno celou odpovědí, potřebujete samostatný tvar.
Česky si tuto otázku neklademe: „můj“ zní stejně v „můj telefon“ i v „Ten telefon je můj“. Anglicky jde o dvě různá slova: my phone, ale this phone is mine. Těmto rolím se říká „possessive adjective“ (před podstatným jménem) a „possessive pronoun“ (samostatně) – názvy popisují úkol, nejsou to dva samostatné seznamy na biflování.
my → mine. Před podstatným jménem: „my keys“. Samostatně: „They're mine.“
your → yours. Před podstatným jménem: „your seat“. Samostatně: „Is this seat yours?“
her → hers. Před podstatným jménem: „her office“. Samostatně: „That desk is hers.“
our → ours. Před podstatným jménem: „our flight“. Samostatně: „This gate is ours.“
their → theirs. Před podstatným jménem: „their luggage“. Samostatně: „That suitcase is theirs.“
Skutečné dvojice jsou my/mine, your/yours, her/hers, our/ours, their/theirs: čtyři dostávají -s a my se mění na mine. Tvary se neskloňují: „my brother“, „my sister“, „my keys“ – vždy my, žádné české můj/moje/moji. Dvě slova do schématu nezapadají: his a its – o nich níže.
His se chová jinak než ostatní: v obou rolích je to stejné slovo. „This is his laptop“ (před podstatným jménem) a „This laptop is his“ (samostatně). Funguje tedy přesně jako české „jeho“: „jeho notebook“ / „Ten notebook je jeho“. Nevymýšlejte tvar „his's“.
Pozor: česká „její“ a „jejich“ mají také stejný tvar před podstatným jménem i samostatně („její stůl“ / „Ten stůl je její“, „jejich kufr“ / „Ten kufr je jejich“), anglicky se ale mění! Samostatně řeknete hers a theirs: „That desk is hers.“ „That suitcase is theirs.“ To je nejčastější česká chyba v této lekci – jako v češtině se chová jen his.
Its stojí před podstatným jménem velmi často („The app updated its icon“, „The company changed its logo“), samostatně se ale prakticky nepoužívá. Pokud chcete říct „patřící tomu“, zopakujte podstatné jméno, nebo větu přestavte.
V učebnicích a aplikacích se my, your, his, her, its, our a their říká také possessive determiners. Je to novější termín pro úplně stejná slova ve stejné roli: před podstatným jménem.
Mine nikdy nestojí těsně před podstatným jménem – to místo patří vždy my.
Kalk z „Ten telefon je můj“. České „můj“ může stát samo, anglické my ne. Samostatně řeknete mine.
České „její“ je stejné v „její stůl“ i „Ten stůl je její“. Anglické her funguje jen před podstatným jménem; samostatně řeknete hers.
Stejný mechanismus jako u „její“: české „jejich“ se nemění („Ten kufr je jejich“), anglické their se samostatně mění na theirs.
Yours samo o sobě znamená „váš, patřící vám“ – nepřidávejte za něj podstatné jméno.
Krátká odpověď „To je moje“ (bez slova „káva“) vyžaduje v angličtině samostatný tvar: It's mine, It's yours, It's ours.
Česky „můj, náš, váš“ stojí před podstatným jménem i samostatně: „můj telefon“ / „Ten telefon je můj“, „náš stůl“ / „Ten stůl je náš“.
Anglicky jde vždy o dvě různá slova: my phone / this phone is mine, our table / this table is ours. „This phone is my“ je doslovný kalk – my bez podstatného jména nemůže větu ukončit.
Česká „jeho“, „její“ a „jejich“ mají stejný tvar před podstatným jménem i samostatně: „její stůl“ / „Ten stůl je její“, „jejich zavazadlo“ / „To zavazadlo je jejich“.
Anglicky se tak chová jen his (his laptop / the laptop is his). Her a their mají samostatné tvary: „That desk is hers“, „That luggage is theirs“. Věty „That desk is her“ a „It's their“ jsou chybné.
České přivlastňovací zájmeno se shoduje s podstatným jménem v rodě, čísle a pádu: můj bratr, moje sestra, moje dítě, moji kamarádi, s mou sestrou.
Anglické zájmeno se nemění nikdy: my brother, my sister, my child, my friends, with my sister. Rozhoduje jen majitel (my, her, their), ne to, co vlastní.
Čeština má „svůj“, které odkazuje k podmětu věty: „Anna si vzala svou tašku.“ „Vzali jsme si své lístky.“
Angličtina obdobu „svůj“ nemá. Zájmeno volíte podle majitele: „Anna took her bag.“ „We took our tickets.“ „They brought their own food.“ Nepřekládejte „svůj“ v každé větě jako „own“ – „own“ přidává důraz („vlastní“).
💡 Podívejte se, co stojí hned za zájmenem. Podstatné jméno? → my, your, her, our, their. Nic? → mine, yours, hers, ours, theirs.
💡 Jen his se chová jako české „jeho“. Česká „její“ a „jejich“ jsou samostatně hers a theirs.
💡 Anglické přivlastňovací zájmeno se neskloňuje: my brother, my sister, my friends.
"Hi, someone found this backpack near gate 12 — is it yours?"
"Let me check... no, that's not my bag. Mine is black with a red strap."
"Okay. And this laptop sleeve — any idea whose it is?"
"Actually, yes, that one's ours. My husband left it on the seat."
"Great, I'll grab your husband's ID number and you can take it."
Cvičení 1 · Vyberte správný tvar
Complete the sentence: "This is ___ badge."
Cvičení 2 · Vyberte správný tvar
Complete the sentence: "This badge is ___."
Cvičení 3 · Vyberte správný tvar
Complete the sentence: "That car outside is ___."
Cvičení 4 · Vyberte správný tvar
Complete the sentence: "We already packed ___ suitcases."
Cvičení 5 · Situace ze života
A barista points to a receipt left on the counter and asks the next customer: "Excuse me, is this ___?"
Cvičení 6 · Situace ze života
A coworker holds up a laptop bag from the shared desk and asks whose it is. You say: "Yes, that's ___."
Cvičení 7 · Vyberte správný tvar
Complete: "That's not my jacket on the chair — it's ___." (it belongs to Marcus)
Cvičení 8 · Roztřiďte do skupin: před podstatným jménem, nebo samostatně
Roztříděno: 0 / 8
Cvičení 9 · Sestavte větu
Cvičení 10 · Sestavte větu
Cvičení 11 · Sestavte otázku
Cvičení 12 · Přepište větu
Rewrite so the possessive word stands alone, with no noun after it: "This is my suitcase."
Cvičení 13 · Přepište větu
Rewrite so the possessive word comes directly before the noun "schedule": "This schedule is theirs."
Cvičení 14 · Opravte chybu
Fix the mistake: "This is mine car."
Cvičení 15 · Opravte chybu
Fix the mistake: "This raincoat is your."
Cvičení 16 · Doplňte větu
Complete with one word: "The company just updated ___ website."
Cvičení 17 · Typická chyba: „její“ a „jejich“ na konci věty
Czech: „Ten kufr je jejich.“ („jejich“ looks the same as in „jejich kufr“). Which English sentence is correct?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
Complete: "Whose bag is this?" "It's ___."
Přivlastňovací zájmena: mine, yours, hers
Mine, yours, his, hers, ours, theirs: jak nahrazují „my + podstatné jméno“, proč nikdy nemají apostrof a proč „its“ nestojí samo.
Zájmena: podmět, nebo předmět?
I, nebo me? He, nebo him? They, nebo them? Tvar zájmena volíte podle místa ve větě, ne podle českého pádu. Jasná pravidla a cvičení.
Osobní zájmena
Sedm osobních zájmen: I, you, he, she, it, we, they. „It“ u počasí a času, „they“ o jedné osobě a proč se neříká „Is cold“.
Zvratná zájmena: myself, yourself, themselves
Osm zvratných zájmen od myself po themselves: zvratný a zdůrazňovací význam, české „se“ a „sám“ a chyba „contact myself“.