Please close the door. Close the door, would you? Dva jednoduché způsoby, jak z obyčejného pokynu udělat zdvořilou prosbu.
Co se naučíte
Samotný pokyn v rozkazovacím způsobu zní v angličtině dost příkře – příkřeji než české „Zavři dveře“ v přátelském rozhovoru. Dva jednoduché doplňky z něj udělají zdvořilou prosbu, aniž by věta musela být celou otázkou: please, nebo krátká otázka na konci (would you?).
Česky zdvořilost často vyjadřujeme podmiňovacím způsobem: „Mohl bys zavřít dveře?“, „Mohla byste…?“. Anglicky tomu odpovídají otázky s Could you…? a Would you…? – ty najdete v samostatné lekci o prosbách, nabídkách a návrzích. Tady procvičujete kratší cestu: pokyn + please, nebo pokyn + would you?.
Please může stát na začátku nebo na konci pokynu. Obě varianty jsou zdvořilé, liší se hlavně tónem a intonací: „Please take a seat.“ „Take a seat, please.“
Pozor: česky dáváme „prosím“ velmi často hned za sloveso: „Zavři prosím dveře“, „Podej mi prosím sůl“. Anglicky please nerozděluje sloveso a předmět – „Close please the door“ je chybně. V záporu stojí please před don't: „Please don't slam the door.“, ne „Don't please slam the door“.
A ještě jedna věc: úřední „Prosíme vypnout telefony“ nebo „Prosím vás, posaďte se“ není „Please to turn off…“, „Please to sit down“ ani „I ask you to sit down“. Anglicky stačí please + rozkazovací způsob: „Please sit down.“, „Please wait here.“
Když na konec pokynu přidáte would you?, will you? nebo could you?, uděláte z něj prosbu: posluchače zvete, aby souhlasil, místo abyste mu jen říkali, co má dělat. Would you? a could you? zní nejjemněji; will you? je přímější a řečeno ostrým tónem může znít netrpělivě.
Trochu to připomíná české „Podej mi sůl, jo?“, ale „jo?“, „ano?“ ani „ne?“ nepřekládejte jako „yes?“ nebo „no?“. Anglický dovětek má vždy stavbu pomocné sloveso + you: „would you?“, ne „you would?“ (jako v českém „Ztlumíš to?“, kde otázku dělá jen intonace) a bez opakování plnovýznamového slovesa („would you do?“).
Doslovný překlad „Zavři prosím dveře“. Anglicky stojí please na začátku nebo na konci – nikdy mezi slovesem a předmětem.
Doslovný překlad „Nebouchej prosím dveřmi“. V záporu stojí please před don't (nebo úplně na konci).
Česky otázku dělá jen intonace („Ztlumíš to?“). V anglickém dovětku stojí pomocné sloveso před you.
Dovětek je jen „would you?“ – plnovýznamové sloveso se v něm neopakuje.
Doslovný překlad „Zavři dveře, jo?“ nebo „…, ano?“. Anglicky pokyn zjemníte dovětkem would you?, could you? nebo will you?.
Doslovný překlad úředního „Prosíme vypnout telefony“ (prosíme + infinitiv). Po please následuje základní tvar slovesa, bez to.
Česky stojí „prosím“ často uprostřed pokynu, hned za slovesem: „Zavři prosím dveře“, „Vypněte prosím telefon“
Anglicky stojí please úplně na začátku nebo úplně na konci: „Please close the door.“ / „Close the door, please.“ Nikdy mezi slovesem a předmětem: ne „Close please the door“.
V řeči zjemňujete pokyn dovětkem „…, jo?“, „…, ano?“, „…, ne?“: „Podej mi sůl, jo?“
Anglicky je dovětek pomocné sloveso + you: „Pass the salt, would you?“, „Close the window, could you?“. „…, yes?“ zní cize a „…, OK?“ je velmi hovorové a může znít jako nátlak.
Úřední prosby a cedulky mají často „prosíme“ + infinitiv nebo „prosím vás“: „Prosíme vypnout mobilní telefony“, „Prosím vás, posaďte se“
Anglicky tu není to ani „I ask you“: „Please sit down.“, „Please turn off your phones.“ Please + základní tvar stačí, abyste zněli zdvořile i formálně.
Česky zdvořilost vyjadřujete podmiňovacím způsobem: „Mohl bys mi pomoct?“, „Mohla byste zavřít dveře?“
Anglicky tomu odpovídají celé otázky „Could you help me?“, „Would you mind closing the door?“ – bez rodu a bez rozlišení tykání a vykání. Tato lekce učí kratší tvar: pokyn + please, nebo + would you?.
💡 Please – na začátek nebo na konec, nikdy doprostřed jako „prosím“ v „Zavři prosím dveře“.
💡 Dovětek: would you? / could you? / will you? – pomocné sloveso před you.
💡 „Prosím, posaďte se“ je prostě „Please sit down“.
"It's a bit loud in here. Turn it down, will you?"
"Sorry about that — sure, no problem."
"Thanks. And please close the door on your way out, if you don't mind."
"Of course."
Cvičení 1 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence.
Cvičení 2 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence.
Cvičení 3 · Vyberte správně zjemněnou prosbu
Choose the correct softened request.
Cvičení 4 · Vyberte správně zjemněnou prosbu
Choose the correct softened request.
Cvičení 5 · Vyberte správně zjemněnou prosbu
Choose the correct softened request.
Cvičení 6 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence.
Cvičení 7 · Vyberte zdvořilejší variantu
Choose the friendlier, more polite version.
Cvičení 8 · Vyberte správně zjemněnou prosbu
Choose the correct softened request.
Cvičení 9 · Zjemněte pokyn slovem please
Add 'please' to soften this command, at the start: 'Turn off the lights.'
Cvičení 10 · Zjemněte pokyn tázacím dovětkem
Add a tag question to soften this command: 'Close the window.'
Cvičení 11 · Roztřiďte věty do skupin
Roztříděno: 0 / 6
Cvičení 12 · Typická chyba: „prosím“ uprostřed věty
Czech: „Vypni prosím telefon.“ Which English request is correct?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
Choose the correct sentence.
Jak dávat pokyny
Recept, popis cesty, návod k obsluze: spojte rozkazovací způsob se slovy first, then, next, after that a finally a srozumitelně popište jednotlivé kroky.
Let's: návrhy typu „pojďme“, „udělejme“
Let's je anglické „pojďme“, „udělejme“: návrh, který zahrnuje i vás. Základní tvar slovesa po Let's, zápor Let's not a krátké odpovědi.
Rozkazovací způsob: kladný a záporný
Anglický rozkazovací způsob: základní tvar slovesa bez podmětu pro pokyny, návody a varování a Don't místo českého „ne-“ – nikdy „Not touch!“.
Druhy vět v angličtině
Declarative, interrogative, imperative, exclamatory: čtyři druhy vět podobně jako v češtině. Rozdíly jsou ve stavbě – třeba otázky s do místo intonace.