The book that I borrowed was excellent. Bez čárek, protože vztažná věta říká, o kterou knihu přesně jde.
Co se naučíte
Určující vztažná věta (také omezující, anglicky restrictive) říká, o kterou osobu, věc nebo skupinu přesně jde. Bez ní by byla věta příliš obecná – nebylo by jasné, koho nebo co myslíte. Protože je tato informace nezbytná, angličtina ji čárkami neodděluje.
Pro Čechy je to největší změna. Česky čárku před „který“ (i za koncem vztažné věty) píšeme vždy: „Kniha, kterou jsem si půjčil, byla skvělá.“ Česká interpunkce určující a doplňující vztažné věty vůbec nerozlišuje. V angličtině má čárka význam: její absence říká „právě tahle, ne jiná“.
Položte si otázku: věděl by čtenář i bez této věty, koho nebo co přesně myslíte? Pokud ne, je věta určující a čárky nemá.
Nezapomeňte ani na „the“. Určující vztažná věta ukazuje na konkrétní věc, takže podstatné jméno skoro vždy dostane určitý člen: „The car that hit the fence…“, ne „Car that hit the fence…“. Česky tuto roli občas hraje „ten“ („to auto, které…“), ale většinou nic.
Toto je nejdůležitější pravidlo určujících vztažných vět: nikdy před ně ani za ně nepište čárku. Čárky by z nich udělaly neurčující větu, která přináší jen doplňující, ne nezbytnou informaci – tento typ probírá lekce o neurčujících vztažných větách.
K tomu dvě české pasti. „Který“ se česky vztahuje k lidem i věcem, ale anglicky jsou lidé who (nebo that) a věci which (nebo that). A hovorové „co“ („ta bunda, co jsem ji nechal na židli“) se nemění na „what“ a nepotřebuje navíc „it“: „the jacket that I left on the chair“.
Český zvyk: čárka před „který“. Anglicky určující vztažná věta čárky nikdy nemá – říká, o kterou knihu jde.
Má-li vztažná věta určit, KTERÁ sestra, vynechte čárky. Čárky znamenají doplňující, nepodstatnou informaci (a z nich vyplývá, že máte jen jednu sestru).
I když je vztažné zájmeno vynechané, určující vztažná věta čárky nemá.
České „který“ se hodí ke všemu, anglické who jen k lidem. O věcech řeknete that nebo which.
Hovorové „bunda, co jsem ji nechal na židli“ má navíc „ji“. Anglicky už vztažné zájmeno předmět zastupuje, takže „it“ je navíc.
Vynechat smíte jen zájmeno ve funkci předmětu (the restaurant we visited). Je-li zájmeno podmětem vztažné věty, musí zůstat.
Čeština členy nemá, ale určující vztažná věta ukazuje na konkrétní věc, takže podstatné jméno potřebuje „the“.
Česky větu s „který“ oddělujeme čárkami vždy: „Číšník, který nás obsluhoval, byl moc milý.“
České pravidlo je čistě syntaktické: čárka před každou vedlejší větou. Anglické se řídí významem: pokud vztažná věta určuje, o kterého číšníka jde, čárky tam nejsou: „The waiter who served us was very friendly.“ Čárky by v angličtině znamenaly, že jde jen o doplňující poznámku o číšníkovi, kterého už stejně známe.
Česky „který“ nikdy nezmizí: „Restaurace, ve které jsme byli včera, byla výborná.“
Anglicky se zájmeno, které je ve vztažné větě předmětem, často vynechává: „The restaurant we visited last night was excellent.“ Je to správně a velmi časté a věta pořád nemá čárky. Vynechat NELZE zájmeno, které je podmětem vztažné věty: „The employee who solved the problem…“ – tady who musí zůstat.
České „ten, který“ / „ta, kterou“ ukazuje na konkrétní věc
Anglicky řeknete „the one that/who“: „The one that has a hood.“ I tady bez čárky – česky před „který“ čárka je vždy, anglicky ne.
💡 Čárka před „který“ je české pravidlo. Anglická určující vztažná věta čárky nemá.
💡 Test: bez této věty není jasné, o koho jde? Pak bez čárek.
💡 Lidé: who/that; věci: which/that. Nikdy what.
"Which jacket do you mean?"
"The one that has a hood — the jacket that I left on the chair."
"Oh, the jacket that Sam borrowed last week?"
"Yes, that's the one that I need back."
Cvičení 1 · Vyberte větu se správnou interpunkcí
Choose the correctly punctuated sentence.
Cvičení 2 · Vyberte větu s nezbytnou informací
Which clause is essential to know WHICH student is meant?
Cvičení 3 · Vyberte větu, ve které by vynechání vztažné věty změnilo smysl
Choose the sentence where removing the clause would lose essential meaning.
Cvičení 4 · Vyberte větu se správnou interpunkcí
Choose the correctly punctuated defining relative clause.
Cvičení 5 · Vyberte větu, která určuje, o který dům jde
Which sentence identifies exactly which house is meant?
Cvičení 6 · Vyberte větu se správnou interpunkcí
Choose the correctly punctuated sentence (there were several waiters; we mean the one who served us).
Cvičení 7 · Vyberte větu, která zužuje, o kterou věc jde
Choose the sentence where the clause narrows down which item is meant.
Cvičení 8 · Vyberte větu se správnou interpunkcí
Choose the correctly punctuated sentence.
Cvičení 9 · Spojte věty určující vztažnou větou
Combine into one sentence with a defining relative clause (no commas): 'The photo won an award. It was taken in Iceland.'
Cvičení 10 · Spojte věty určující vztažnou větou
Combine into one sentence with a defining relative clause: 'The employee got a bonus. She solved the problem.'
Cvičení 11 · Roztřiďte do skupin
Roztříděno: 0 / 4
Cvičení 12 · Typická chyba: česká čárka před „který“
Czech: „Číšník, který nás obsluhoval, byl moc milý.“ (= the waiter who served us, not another one). Which is correct in English?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
Choose the correctly punctuated defining relative clause.
Neurčující vztažné věty
Non-defining relative clauses: doplňující informace, vždy mezi čárkami jako česká věta s „který“, ale nikdy se zájmenem that.
Where, when a why ve vztažných větách
Where, when a why nahrazují in which a for which. Jsou to anglická „kde“, „kdy“ a „proč“ – kratší a přirozenější než předložka + which.
Předložky ve vztažných větách
Kam patří předložka v anglické vztažné větě? Na začátek ve formálním stylu (with whom), na konec v běžné řeči: the person I spoke to.
Pokročilé vztažné věty
Two of whom, most of which a which vztažené k celé větě: anglické protějšky českých spojení „z nichž dvě“, „z nichž většina“ a „což“.