„I'll call you tomorrow,“ he said (on Monday). → He said he would call me the next day. Česky: „Řekl, že zavolá druhý den.“
Co se naučíte
Slova jako today, tomorrow, here a this závisí na tom, kdy a kde je někdo řekl. Když je reprodukujete později nebo jinde, přestanou ukazovat na správný den nebo místo. Proto je musíte přizpůsobit.
V pečlivé češtině děláte totéž: když někdo v pondělí řekl „Zítra zavolám“ a vy o tom vyprávíte ve středu, řeknete „Říkal, že zavolá druhý den“. Angličtina funguje stejně. Nová jsou jen anglická slova a pár pastí doslovného překladu.
Základní posuny: today → that day; tomorrow → the next day / the following day; yesterday → the day before / the previous day; now → then; next week → the following week; last week → the week before / the previous week; ago → before.
České protějšky jsou velmi blízké: „ten den“ = that day, „druhý den / následující den“ = the next day, „den předtím / předchozí den“ = the day before, „tehdy / v tu chvíli“ = then, „následující týden“ = the following week, „o týden dřív“ = the week before, „o dva dny dřív“ = two days before.
Pozor na předložky: česky můžete říct „v následujícím týdnu“, ale anglicky stojí the following week bez in. Stejně tak the next day a the week before – bez in i bez on.
Nejčastější past je ago. V hovorové češtině často zůstává „před“ („Říkal, že ji viděl před dvěma dny“), i když o tom vyprávíte o týden později. Anglicky ago vždy počítá od teď, takže v nepřímé řeči řeknete two days before.
here → there; this → that; these → those, protože už nejste na stejném místě a neukazujete na tutéž věc jako ten, kdo mluvil.
Past pro Čechy: české „ten/ta/to“ pokrývá this i that. „Líbil se jí ten pokoj“ zní přirozeně, ať jste kdekoli, a „tamten“ říkáme jen tehdy, když něco stavíme do protikladu. Angličtina vždy volí: this/these pro to, co je tady a teď, that/those pro to, co je dál nebo už minulo. Když reprodukujete cizí slova, jste skoro vždy na straně that: „She said she liked that room“.
Když cizí slova reprodukujete týž den a na tomtéž místě, mohou zůstat beze změny, protože pořád ukazují na správnou věc. Today, které zaznělo a bylo zopakováno týž den, zůstává today.
Nejde tedy o automatické pravidlo. Zeptejte se sami sebe: ukazuje to slovo i teď, kdy o tom mluvíte vy, na správný den, místo nebo věc? Přesně jako v češtině.
Když to reprodukujete jiný den, tomorrow ukazuje na špatný den. Použijte the next day („druhý den“).
This a here ukazují na původní místo. Česky řeknete prostě „ten pokoj“, ale anglicky z jiného místa použijete that a there.
České „ty klíče“ sedí na obě situace. Anglicky je to, co už před vámi není, those.
Ago, stejně jako české „před… dny“, počítá od teď. V nepřímé řeči použijte before („o dva dny dřív“), aby se počítalo od chvíle, kdy slova zazněla.
„V následujícím týdnu“ má předložku, ale the following week stojí bez in.
The last week znamená „posledních sedm dní“. „O týden dřív“ je v nepřímé řeči the week before nebo the previous week.
V pečlivé češtině také přizpůsobujete čas a místo: „zítra“ → „druhý den“, „včera“ → „den předtím“, „tady“ → „tam“, „před dvěma dny“ → „o dva dny dřív“
Logiku se učit nemusíte, jen anglická slova: the next day, the day before, there, two days before. Chyby vznikají z doslovného překladu a z hovorové češtiny, kde často zůstává „zítra“ nebo „před… dny“ beze změny. Anglicky to zní jako chyba, protože tomorrow a ago vždy počítají od chvíle, kdy mluvíte.
České „ten/ta/to/ty“ je běžné, neutrální ukazovací zájmeno: „ten pokoj“, „ty klíče“. „Tamten“ se objeví jen při protikladu
Angličtina vždy volí mezi this (blízko, tady a teď) a that (dál nebo v minulosti). V nepřímé řeči věc, o které je řeč, obvykle už není před vámi: „He said those were his keys“, ne these, pokud tam klíče už nejsou.
Česky můžete říct „v následujícím týdnu“, „v předchozím týdnu“ – s předložkou „v“
Anglicky stojí last week, the following week i the week before bez předložky. Navíc the last week znamená „posledních sedm dní“, ne „minulý týden“. V nepřímé řeči použijte the week before nebo the previous week.
💡 Zeptejte se: změnil se čas a místo od chvíle, kdy slova zazněla?
💡 „Před dvěma dny“ ve vyprávění o minulosti = two days before, ne two days ago.
💡 „Ten pokoj“, „ty klíče“, o kterých vyprávíte později: that room, those keys.
💡 Týž den, totéž místo? Pak výraz často zůstává beze změny.
"Did Mia ever call back?"
"Yeah, last week. She said she'd be here the next day, but something came up."
"Did she say when she'd come instead?"
"She just said she'd let us know later that week."
Cvičení 1 · Vyberte správné slovo
'today' becomes ___ in reported speech (spoken later, on a different day).
Cvičení 2 · Vyberte správné slovo
'tomorrow' becomes ___ in reported speech.
Cvičení 3 · Vyberte správné slovo
'yesterday' becomes ___ in reported speech.
Cvičení 4 · Vyberte správné slovo
'here' becomes ___ in reported speech (reported in a different place).
Cvičení 5 · Vyberte správné slovo
'this' becomes ___ in reported speech.
Cvičení 6 · Vyberte správné slovo
'now' becomes ___ in reported speech.
Cvičení 7 · Vyberte správné slovo
'next week' becomes ___ in reported speech.
Cvičení 8 · Vyberte správně převedenou větu
Choose the correctly reported sentence for: 'I saw her two days ago.' (reported later)
Cvičení 9 · Převeďte větu do nepřímé řeči
Report this, said on Monday and reported on Wednesday: 'I'll call you tomorrow.' → He said he would call me ___.
Cvičení 10 · Převeďte větu do nepřímé řeči
Report this, said by someone visiting your office and reported later somewhere else: 'I like this room.' → She said she liked ___ room.
Cvičení 11 · Roztřiďte do skupin
Roztříděno: 0 / 4
Cvičení 12 · Typická chyba: ago místo before v nepřímé řeči
Czech: „Řekl mi, že ji viděl o dva dny dřív.“ Which English translation is correct?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
'last week' becomes ___ in reported speech.
Posun časů (backshift)
V nepřímé řeči po said posouvá angličtina čas o krok do minulosti: „I work here“ → „She said she worked there“. Čeština to nedělá.
Otázky v nepřímé řeči
Otázky v nepřímé řeči: slovosled oznamovací věty, bez do/did, if nebo whether místo „jestli“ a posun časů: She asked where I lived.
Oznamovací věty v nepřímé řeči
Nepřímá řeč: say, nebo tell, that bez čárky, změna zájmen a posun času – česky řeknete „je unavená“, anglicky she was tired.
Příkazy a prosby v nepřímé řeči
Příkazy a prosby v nepřímé řeči: tell/ask + osoba + to + sloveso, v záporu not to. Proč se české „ať“ a „aby“ nepřekládají jako that.