Will je nejuniverzálnější způsob, jak mluvit o budoucnosti: předpovědi, sliby, nabídky a rozhodnutí v okamžiku mluvení. Na rozdíl od českého „budu, budeš, bude“ se will nikdy nemění.
Co se naučíte
Will používáme pro předpovědi (často s think, probably nebo I'm sure) a pro rozhodnutí, která děláte přesně v okamžiku mluvení, ne předem.
U předpovědí čeština pomáhá: „Myslím, že zítra bude pršet“ nebo „Asi vyhrají“ je anglicky „I think it will rain tomorrow“, „I think they will win“. Jen nezapomeňte na podmět: česky „bude pršet“ žádný nemá, anglicky musí být it.
U rozhodnutí je to také jednoduché, protože česky použijete budoucí tvar dokonavého slovesa: „Je zima, zavřu okno“ → „It's cold — I'll close the window“. Pozor jen na situace, kdy rozhodnutí vyjadřujeme přítomným časem: „Dobře, beru tu zelenou!“. Anglicky je to „OK, I'll take the green one“, ne „I take the green one“. To, co už máte naplánované („V sobotu jedu do Brna“), anglicky obvykle vyjadřuje be going to nebo present continuous – o tom jsou jiné lekce.
Will je také přirozená volba, když něco slibujete nebo někomu nabízíte pomoc. V obou případech se rozhodujete v okamžiku mluvení.
Tady se český budoucí čas dokonavých sloves opět hodí: „Slibuju, že večer zavolám“ → „I promise I'll call you tonight“, „Pomůžu vám s taškami“ → „I'll help you with your bags“, „Já otevřu!“, když zazvoní zvonek → „I'll get the door!“. V mluvené řeči téměř vždy používáme zkrácený tvar 'll: I'll, you'll, she'll, we'll.
Will se nemění podle podmětu a vždy po něm následuje základní tvar slovesa: bez -s, bez -ing a bez to.
Česky se pomocné sloveso budoucího času časuje: budu, budeš, bude, budeme, budou. Will má jeden tvar pro všechny osoby: I will, you will, she will, they will. „She wills help“ neexistuje. Mezi will a sloveso nevkládáme ani to, i když po českém „budu“ následuje infinitiv („budu pomáhat“): „I will help you“, ne „I will to help you“.
Zápor je won't (will not): „They won't be here tomorrow“. České „nebudou“ svádí k přidání don't, ale „They don't will be here“ je chybně. V otázce jde will před podmět: „Will you come to the party?“. Česká otázka „Přijdeš?“ se liší od oznamovací věty jen intonací, anglicky ale intonace nestačí („You will come?“) a do tu také nemá místo, protože will už samo je pomocné sloveso.
Poslední past: po when, as soon as a if mluvíme o budoucnosti v present simple. Česky zůstává budoucí čas („Zavolám, až dorazím“, „Dám vám vědět, jakmile se to dozvím“), ale anglicky: „I'll call you when I arrive“, ne „when I will arrive“.
České „bude“ se liší od „budu“, ale will má jeden tvar pro všechny osoby, i pro he/she/it.
Po will vždy následuje základní tvar slovesa, nikdy tvar s -ing.
Will samo tvoří otázku, když ho postavíte před podmět. Do tu není potřeba.
České „nebudou“ svádí k přidání don't. Zápor od will je won't (will not), bez do.
Doslovný překlad věty „Dobře, beru tu zelenou“. Rozhodnutí v okamžiku mluvení vyjadřujeme anglicky pomocí I'll.
Po českém „budu“ následuje infinitiv („budu pomáhat“), ale mezi will a sloveso nikdy nepatří to.
Česky má „Zavolám, až dorazím“ budoucí čas v obou částech. Anglicky po when stojí present simple.
Česky „bude pršet“ nemá podmět, anglicky je povinný: it will rain, it will be fine.
České pomocné sloveso budoucího času se časuje: budu, budeš, bude, budou („Bude čekat“)
Will má jeden tvar pro všechny osoby a nikdy nedostává koncovku: I will, he will, they will. Sloveso po will se také nemění: „He will arrive“, ne „He wills arrive“ ani „He will arrives“.
Sliby, nabídky a rychlá rozhodnutí vyjadřujeme budoucím tvarem dokonavých sloves: „Večer zavolám“, „Pomůžu vám“, „Zavřu okno“
To dobře odpovídá anglickému will: „I'll call you tonight“, „I'll help you“, „I'll close the window“. Past nastává, když česky rozhodnutí vyjádříte přítomným časem („Beru tu zelenou!“, „Dobře, jdu s vámi“). Anglicky je rozhodnutí v tu chvíli I'll: „I'll take the green one“, „OK, I'll come with you“.
Česká otázka zjišťovací se často liší jen intonací, bez změny slovosledu: „Přijdeš na párty?“
Anglicky otázku tvoří samo will, postavené před podmět: „Will you come to the party?“. „You will come?“ zní jako překvapené ujišťování a „Do you will come?“ je chybně, protože will už je pomocné sloveso. Stejně v záporu: won't, ne don't will.
Po „až“, „když“ a „jestli“ zůstává budoucí čas: „Zavolám, až dorazím“, „Jestli bude pršet, zůstaneme doma“
Anglicky po when, as soon as a if mluvíme o budoucnosti v present simple: „I'll call you when I arrive“, „If it rains, we'll stay at home“. Will stojí jen v hlavní větě.
💡 „Večer zavolám“, „Pomůžu vám“, „Já otevřu!“ → I'll call you tonight, I'll help you, I'll get the door.
💡 Will má jeden tvar: žádné „wills“ a po will sloveso bez to, -s a -ing.
💡 Zápor je won't, otázka začíná slovem Will: bez do a don't.
💡 „Až dorazím“ → when I arrive, bez will.
"Can you send me the file?"
"Sure, I'll email it right now."
"Great, thanks. And will you be at the meeting later?"
"Yes, I'll be there at three."
Cvičení 1 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence.
Cvičení 2 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence — a spontaneous decision made right now.
Cvičení 3 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence.
Cvičení 4 · Vyberte správný zápor
Choose the correct negative.
Cvičení 5 · Vyberte správnou otázku
Choose the correct question.
Cvičení 6 · Vyberte větu, která je slibem
Which sentence is a promise?
Cvičení 7 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence.
Cvičení 8 · Vyberte větu s nabídkou pomoci
Which sentence makes an offer?
Cvičení 9 · Doplňte větu
Complete: 'I think she ___ (will/pass) the exam.' (prediction)
Cvičení 10 · Doplňte otázku
Complete: '___ you help me with this?' (question with will)
Cvičení 11 · Roztřiďte do skupin
Roztříděno: 0 / 4
Cvičení 12 · Typická chyba: „Zavolám, až dorazím“
Czech: „Zavolám vám, až dorazím.“ Czech uses the future in both parts. Which English sentence is correct?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
Choose the correct sentence.
Be going to (budoucnost s going to)
Be going to je anglické „chystám se“: plány rozhodnuté předem a předpovědi podle toho, co vidíte. Bez „Is going to rain“ a „Do you going to“.
Present continuous pro domluvené plány
Present continuous pro domluvené schůzky: proč je „zítra se vidím s Annou“ anglicky I'm meeting Ana tomorrow, a ne I meet Ana tomorrow.
Present simple pro rozvrhy a jízdní řády
Vlaky, lety, otevírací doba, školní rok: anglicky, stejně jako česky, uvádíte oficiální rozvrh v present simple, i když jde o budoucnost.
Future continuous (průběhový budoucí čas)
Will be + -ing pro děj, který bude probíhat v určitém okamžiku budoucnosti: „zítra v tuhle dobu budu pracovat“ → I'll be working.