„Ta kniha“ může ležet ve vaší ruce i na poličce na druhé straně pokoje. Anglicky musíte volit: this pro to, co je blízko, that pro to, co je dál. A bez rodu: this odpovídá „ten“, „ta“ i „to“.
Co se naučíte
Pokaždé, když v angličtině na něco ukazujete, odpovídáte na dvě otázky: Je to blízko, nebo daleko? Je to jedna věc, nebo víc věcí? Z toho vycházejí přesně čtyři slova: this (blízko, jedno), these (blízko, víc), that (daleko, jedno), those (daleko, víc).
Čeština má podobný systém: „tenhle“ a „tamten“, „tyhle“ a „tamty“. Rozdíl je v tom, že v běžné řeči „tamten“ moc nepoužíváme. „Ten dům tamhle“, „podejte mi tu knihu z poličky“ – to zní česky úplně přirozeně, i když je věc daleko. V angličtině je volba mezi this a that povinná vždy.
Dobrá zpráva: angličtina nemá rod. „Ten stůl“, „ta kniha“ i „to okno“ jsou vždy this (nebo that); „ti lidé“ i „ty knihy“ jsou vždy these (nebo those).
This/these ukazuje na to, co je blízko vás – v prostoru nebo v čase (tady a teď). That/those ukazuje na to, co je dál.
„This photo in my hand“: blízko, proto this. „That building across the street“: daleko, proto that.
„These shoes I'm wearing“: blízko, proto these. „Those birds in the sky“: daleko, proto those.
Pozor na zvyk překládat „ten“ vždy jako this. Když stojí kniha na poličce na druhé straně pokoje, „Podáte mi tu knihu?“ je „Can you pass me that book?“. „Podívejte se na ty hory!“ je „Look at those mountains!“, protože hory jsou daleko. Pomůže myslet na „tamten“: pokud by česky šlo říct „tamten“, „tamhleten“ nebo „tamty“, anglicky zvolte that nebo those.
This a that jsou pro jednu věc. These a those pro víc věcí – a pak jde do množného čísla i podstatné jméno a sloveso.
„This shoe is mine.“ (jedna bota) a „These shoes are mine.“ (víc bot)
„That car is fast.“ (jedno auto) a „Those cars are fast.“ (víc aut)
Záludnost s českým „to“: říkáme „To je můj bratr“ i „To jsou moji rodiče“ – „to“ se nemění, mění se jen sloveso. V angličtině se mění i samotné ukazovací slovo: „This is my brother“, ale „These are my parents“. Neříkejte „This are…“.
Pozor i na výslovnost: this má krátké, otevřené i, these dlouhé í a na konci znělé z (zhruba „dýz“). Čeština znělé souhlásky na konci slova vyslovuje nezněle, takže these snadno zazní jako this. U množného čísla samohlásku prodlužte a pište these.
Do telefonu se představíte slovem this: „Hi, this is Sarah.“ Velmi časté je i „Hi, it's Sarah“. České „Tady Sarah“ nebo „U telefonu Sarah“ se nepřekládá jako „Here is Sarah“ a that je tu chyba.
That/those nevyjadřuje jen vzdálenost v prostoru, ale i v čase, nebo odkazuje na to, co někdo právě řekl: „Those were the good old days“ se dívá zpátky, jako „to byly časy“; „That's a great idea“ reaguje na to, co právě zaznělo, jako „To je skvělý nápad“. České „to“ je v takových větách obvykle that.
Shoes je množné číslo, proto these, jako „tyhle boty“. Kvůli koncovému z, které Češi vyslovují jako s, zní this a these podobně a chyba se objevuje hlavně v rychlé řeči.
Česky „To jsou moje klíče“ – „to“ se nemění. Anglicky potřebujete u are množné číslo: these (nebo those).
„Podívejte se na ty hory!“: české „ty“ o vzdálenosti nic neříká, ale over there ukazuje, že hory jsou daleko. Proto those.
„Podáte mi tu knihu?“: kniha je od vás daleko, proto that. Čeština řekne „tu“ v obou situacích, angličtina ne.
To, co držíte v ruce, je blízko vás: this.
České „Tady Anna“ svádí k „here is Anna“. Do telefonu se představíte pomocí this (nebo it's), nikdy here ani that.
V běžné řeči říkáme „ten/ta/ty“ skoro o všem, blízko i daleko: „ten dům tamhle“, „podejte mi tu knihu z poličky“. „Tamten“ používáme hlavně tehdy, když něco stavíme do protikladu
Angličtina vás nutí volit pokaždé: this/these pro to, co je blízko mluvčího (nebo přímo před vámi, tady a teď), that/those pro to, co je dál nebo blíž posluchači. „Ta kniha“ tedy může být this book i that book a „ty hory tam v dálce“ jsou those mountains. Nepřekládejte „ten“ automaticky – nejdřív se podívejte, kde věc je.
„To je můj klíč“ a „To jsou moje klíče“: české „to“ se nemění, mění se jen sloveso
V angličtině se ukazovací slovo musí shodovat s číslem: „This is my key“, ale „These are my keys“; „That is my car“, ale „Those are my cars“. Když česky řeknete „to jsou“, anglicky to bude these are nebo those are.
Ten, ta, to, ti, ty, ta: v češtině se ukazovací zájmeno mění podle rodu
V angličtině ukazovací zájmena rod nemají: this odpovídá „ten stůl“, „ta kniha“ i „to okno“, these všem blízkým věcem v množném čísle, včetně „ti lidé“. Jediná otázka zní: jedna věc, nebo víc?
Do telefonu říkáme „Tady Anna“, „U telefonu Anna“ nebo „Dobrý den, Anna Nováková“
Anglicky řekněte „Hi, this is Anna“ nebo „Hi, it's Anna“. „Here is Anna“ se nepoužívá a „Hi, that's Anna“ je chyba. Když se ptáte, s kým mluvíte: „Is this Ms. Chen?“ („Mluvím s paní Chen?“); v britské angličtině uslyšíte i „Is that Ms. Chen?“. Při představování ale vždy this nebo it's.
💡 Ten / ta / ty: nejdřív zjistěte vzdálenost. Blízko → this/these; daleko → that/those.
💡 Pokud by česky šlo říct „tamten“ nebo „tamty“, anglicky zvolte that nebo those.
💡 Můžete se toho teď dotknout? This/these. Musíte na to ukázat prstem? That/those.
💡 „To jsou…“ → These are… nebo Those are… (podle vzdálenosti), nikdy „This are…“.
💡 Při představování do telefonu: „Tady Anna“ → This is Anna nebo It's Anna, nikdy „Here is Anna“.
"Hello?"
"Hi, this is Marco from the dentist's office. Is this Ms. Chen?"
"Yes, this is she. Is everything okay with my appointment?"
"Yes, I just wanted to confirm you're still coming in on Thursday."
Cvičení 1 · Roztřiďte podle vzdálenosti
Roztříděno: 0 / 4
Cvičení 2 · Vyberte správné slovo
___ is my sister, Anna. (she's standing right next to you)
Cvičení 3 · Vyberte správné slovo
___ are my keys. (on the table right in front of you)
Cvičení 4 · Vyberte správné slovo
Look at ___ mountains over there!
Cvičení 5 · Vyberte správné slovo
Can you pass me ___ book on the shelf across the room?
Cvičení 6 · Vyberte správné slovo
Hi, ___ is Anna speaking.
Cvičení 7 · Vyberte správné slovo
I love ___ shoes I'm wearing right now!
Cvičení 8 · Doplňte větu
Complete: ___ is my new phone. (you're holding it) (one word)
Cvičení 9 · Doplňte větu
Complete: ___ were the good old days. (looking back at the past) (one word)
Cvičení 10 · Sestavte větu
Cvičení 11 · Opravte chybu
Fix the mistake:
Cvičení 12 · Typická chyba: „To jsou…“ → „This are…“
Czech: „To jsou moji rodiče.“ (they are standing next to you) Which English sentence is correct?
Cvičení 13 · Typická chyba: „ty“ překládané vždy jako these
Czech: „Podívej se na ty hory tamhle v dálce!“ Which English sentence is correct?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
___ is my new laptop. (you're holding it right now)
Much, nebo many (hodně, mnoho, kolik)
Much, nebo many? Many s počitatelnými, much s nepočitatelnými, v kladných větách a lot of. České „hodně“ a „kolik“ se přitom hodí k obojímu.
Some, nebo any
Some v kladných větách, nabídkách a prosbách; any v záporu, otázkách a ve významu „jakýkoli“. S typickými chybami Čechů.
Few a little (málo, pár, trochu)
Few a a few s počitatelnými podstatnými jmény, little a a little s nepočitatelnými. Jak jedno malé „a“ mění „málo“ na „pár“ nebo „trochu“.
All, every a each
All, every a each: all je celá skupina, every zobecnění, each – každý zvlášť. Jak přeložit česká slova „všichni“ a „každý“ a nesplést si je.