Much i many znamenají „hodně, mnoho“. Česky jedno „hodně“ sedí ke všemu, anglicky volba závisí na tom, zda je podstatné jméno počitatelné.
Co se naučíte
Much i many označují velké množství, ale pojí se s různými podstatnými jmény. Many stojí u počitatelných podstatných jmen v množném čísle – u věcí, které počítáte po kusech. Much stojí u nepočitatelných – u toho, co se měří, ne počítá. Česky řeknete prostě „hodně knih“ i „hodně vody“, takže toto rozlišení se musíte naučit od nuly.
Když můžete před podstatné jméno dát číslovku (one book, two books), je počitatelné – použijte many. Když ne (one water, two waters běžným způsobem nefunguje), je nepočitatelné – použijte much. Totéž platí pro otázky: české „kolik“ je jednou how many, jindy how much.
„How many books did you buy?“ – „Kolik knih…?“ – books se dají spočítat.
„How much water do you drink a day?“ – „Kolik vody denně vypijete?“ – water je nepočitatelné.
Pozor na podstatná jména, která jsou česky v množném čísle, ale anglicky nepočitatelná: money (peníze), information (informace), advice (rady), hair (vlasy). Všechna se pojí s much: „How much money?“, „not much information“. Naopak people (lidé) je počitatelné v množném čísle: „How many people?“, nikdy „much people“. „Kolik to stojí?“ je „How much is it?“ nebo „How much does it cost?“ a „Kolik vám je let?“ je „How old are you?“.
V běžné řeči se much a many objevují hlavně v otázkách a záporných větách. V kladné větě rodilí mluvčí obvykle řeknou a lot of nebo lots of – much a many tam zní strojeně nebo příliš formálně.
„I don't have many friends here.“ – zápor, takže many je přirozené.
„There's a lot of traffic today.“ – kladná věta, proto a lot of, ne much.
České „Mám hodně práce“ svádí k větě „I have much work“. Gramaticky to chyba není, ale zní to nepřirozeně: řekněte „I have a lot of work“. A lot of je praktické, protože se hodí k oběma druhům podstatných jmen: a lot of books, a lot of water.
Česky jsou „peníze“ v množném čísle, ale money je nepočitatelné (neexistuje „two moneys“), proto much.
Kalk z „kolik jablek?“. Apples se dají spočítat, proto how many.
People je množné číslo (jako „lidé“), proto vždy many: many people, how many people.
Česky říkáme „informace“ v množném čísle, ale anglické information je nepočitatelné, proto much. Tvar „informations“ neexistuje.
„Hodně rad“ je česky množné číslo, ale advice je nepočitatelné: a lot of advice nebo many tips.
Doslova „mám hodně práce“. Není to chyba, ale v kladné větě zní a lot of mnohem přirozeněji – much si nechte pro otázky a zápor.
Kalk z „Kolik máš let?“. Na věk se ptáme how old a odpovídáme „I'm 25“ – bez have.
Podle „Moc se mi líbí tahle písnička“. Very much stojí až za předmětem, na konci věty.
Česky se „hodně“ a „kolik“ hodí ke každému podstatnému jménu: „hodně knih“, „hodně vody“, „kolik jablek?“, „kolik cukru?“
Angličtina musí vybírat: many / how many u počitatelných (many books, how many apples), much / how much u nepočitatelných (much water, how much sugar). Než řeknete „kolik“ nebo „hodně“, zeptejte se: počítá se to po kusech?
„Peníze“, „informace“, „rady“, „vlasy“ jsou v češtině v množném čísle
V angličtině jsou money, information, advice a hair nepočitatelné: nemají množné číslo a pojí se s much: „much money“, „much information“. Neříkejte „many money“ ani „many informations“ – tvary „informations“ a „advices“ vůbec neexistují.
„Kolik to stojí?“ a „Kolik máš let?“
Na cenu se ptáte how much, protože jde o peníze: „How much is it?“ / „How much does it cost?“. Na věk se neptáte přes „kolik let“, ale přes old: „How old are you?“, ne „How many years do you have?“.
„Moc to mám rád“, „Moc děkuji“ – české „moc“ zní podobně jako much a stojí před slovesem
„Moc“ ve významu „velmi“ je anglicky very much a stojí na konci, za předmětem: „I like it very much“, „Thank you very much“. „I like very much it“ je chyba a „I much like it“ zní nepřirozeně. A „moc drahé“ ve smyslu „příliš drahé“ je too expensive, ne much expensive.
💡 Zkuste to počítat po kusech: jde to → many; měří se to → much.
💡 Money, information, advice, hair: anglicky nepočitatelné, proto much. People: počitatelné, proto many.
💡 V kladné větě zvolte a lot of – hodí se k oběma druhům podstatných jmen.
"How much cheese do you want — half a pound?"
"That's fine. How many apples are in a bag?"
"Usually six. We don't have many bags left today, though."
"No problem, one bag is enough."
Cvičení 1 · Roztřiďte: many, nebo much?
Roztříděno: 0 / 6
Cvičení 2 · Vyberte správné slovo
How ___ apples do you need?
Cvičení 3 · Vyberte správné slovo
How ___ sugar do you take in your coffee?
Cvičení 4 · Vyberte správné slovo
There isn't ___ time left before the meeting.
Cvičení 5 · Vyberte správné slovo
There aren't ___ seats available tonight.
Cvičení 6 · Vyberte správné slovo
I don't have ___ friends in this city yet.
Cvičení 7 · Opravte chybu
Fix the mistake:
Cvičení 8 · Doplňte větu
Complete: We don't have ___ eggs left. (one word)
Cvičení 9 · Doplňte větu
Complete: How ___ does the ticket cost? (one word)
Cvičení 10 · Sestavte větu
Cvičení 11 · Vyberte přirozenější větu
In everyday speech, which sounds more natural for a positive statement?
Cvičení 12 · Typická chyba: české množné číslo
Roztříděno: 0 / 6
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
How ___ books have you read this year?
Some, nebo any
Some v kladných větách, nabídkách a prosbách; any v záporu, otázkách a ve významu „jakýkoli“. S typickými chybami Čechů.
This, that, these a those
This, that, these, nebo those? Česky říkáme „ten“ skoro o všem, angličtina ale vždy volí podle vzdálenosti (blízko, daleko) a podle počtu.
Few a little (málo, pár, trochu)
Few a a few s počitatelnými podstatnými jmény, little a a little s nepočitatelnými. Jak jedno malé „a“ mění „málo“ na „pár“ nebo „trochu“.
All, every a each
All, every a each: all je celá skupina, every zobecnění, each – každý zvlášť. Jak přeložit česká slova „všichni“ a „každý“ a nesplést si je.