It's time we left. It's time for you to leave. Minulý tvar, význam „teď“ – podobně jako v české větě „je nejvyšší čas, abychom odešli“.
Co se naučíte
Po „it's time“ + podmětu stojí sloveso v past simple, i když mluvíte o přítomnosti: něco by se mělo dít už teď, ale zatím se neděje. Často je v tom slyšet i mírné zpoždění – „už je dávno načase“. Minulý tvar tu neznamená minulost, ale „zatím to není skutečnost“ – stejně jako po wish nebo ve větě „If I knew…“.
Čeština tu nabízí zajímavou nápovědu: „Je nejvyšší čas, abychom odešli“ – „odešli“ vypadá jako minulý čas, a přitom mluvíte o teď. Angličtina dělá totéž: „It's time we left.“, ne „It's time we leave.“ Můžete přidat that („It's time that we left“), obvykle se ale vynechává. Existuje i průběhový tvar: „It's time we were leaving.“
Neutrálnější varianta je for + osoba + to + infinitiv. Zní spíš jako obyčejné konstatování, méně jako výčitka nebo popohánění. Bez osoby je to ještě jednodušší – jako české „Je čas jít“: „It's time to go.“
Pozor na slovosled: osoba stojí po for, před to – „It's time for you to leave“, ne „It's time you to leave“ ani „It's time to leave you“. Po for + osobě (nebo věci) vždy následuje to + základní tvar, nikdy časované sloveso. České „Je čas, aby schůze začala“ je „It's time for the meeting to start.“, ne „It's time for the meeting starts.“ A české „čas na“ + podstatné jméno („Je čas na večeři“) je time for: „It's time for dinner.“
S high nebo about je věta důraznější: je zřetelně slyšet, že se něco opozdilo a mluvčí je trochu netrpělivý nebo kritický.
„It's high time you apologized.“ je české „Je nejvyšší čas, aby ses omluvila“ – anglicky ale high, ne „the highest“: „It's the highest time“ je kalk. Samotné „About time!“ je naše „Už bylo načase!“ nebo „No konečně!“. Gramatika se nemění: podmět + past simple, bez would – i když v českém „abys“ je schované „by“, angličtina tu podmiňovací způsob nemá.
Mluvíte o teď, ale po it's time + podmětu stojí past simple – stejně jako v české větě „je čas, abychom odešli“ vypadá tvar minule.
Ve variantě s infinitivem stojí osoba po for, před to: it's time for you to… Volný český slovosled tu nefunguje.
Po for + osobě nebo věci následuje to + základní tvar, ne časované sloveso jako v „aby schůze začala“.
„By“ v českém „abys“ svádí k přidání would. Po it's time stačí samotný past simple.
Kalk z „nejvyšší čas“. Anglicky řeknete high time – v prvním stupni, bez the.
Dvě správné varianty jsou „It's time you left“, nebo „It's time for you to leave“. Směs bez for je chyba.
„Je čas, abychom šli domů“ se týká přítomnosti, a proto svádí k přítomnému času. Když je ve větě podmět, stojí anglicky past simple; that se obvykle vynechává.
Po „je čas, aby…“ používáme tvar na -l, který vypadá minule: „Je čas, abychom odešli“, „Je nejvyšší čas, aby to někdo opravil“
To je dobrá nápověda: i angličtina používá minulý tvar pro něco, co by se mělo stát teď – „It's time we left“, „It's high time this got fixed“. Nepřemýšlejte o tom jako o přítomnosti („It's time we leave“) – po it's time + podmětu je vždy past simple.
V „aby“, „abys“, „abychom“ je schovaná částice „by“, kterou spojujete s podmiňovacím způsobem a anglickým would
Po it's time není would ani should – samotný past simple vyjadřuje „tohle by se už mělo dít“. „It's high time you apologized.“, ne „It's high time you would apologize.“
Bez podmětu říkáme „Je čas jít“, „Je čas spát“, s podstatným jménem „Je čas na večeři“
Tady je angličtina jednoduchá: „It's time to go“, „It's time to sleep“, „It's time for dinner“. Chcete-li přidat osobu, dáte před ni for: „It's time for the kids to go to bed.“
„Nejvyšší čas“, „už bylo načase“, „No konečně!“ vyjadřují netrpělivost
Anglicky je to „It's high time…“, „It's about time…“ nebo samotné „About time!“. Nepřekládejte třetí stupeň: „It's the highest time“ neexistuje.
💡 „Je čas, abychom odešli“ → It's time we left: po it's time + podmětu vždy minulý tvar.
💡 Bez would – i když v českém „aby“ slyšíte „by“.
💡 Nejvyšší čas = high time (ne the highest time); „No konečně!“ = About time!
💡 Po for + osobě vždy to + základní tvar: for you to leave.
"Are you still job hunting?"
"Yeah, but honestly, it's time I updated my resume first."
"It's about time — you've been saying that for months!"
"I know, I know. This weekend, I promise."
Cvičení 1 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence.
Cvičení 2 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence.
Cvičení 3 · Vyberte správnou větu
Choose the correct alternative structure with 'for.'
Cvičení 4 · Vyberte důraznější větu
Choose the more emphatic version.
Cvičení 5 · Určete, o jaké době věta mluví
Which time does 'It's time we left' actually refer to?
Cvičení 6 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence.
Cvičení 7 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence.
Cvičení 8 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence.
Cvičení 9 · Přepište větu pomocí „It's time“
Rewrite using 'It's time': 'We should leave now.'
Cvičení 10 · Přepište větu pomocí „It's time for… to“
Rewrite using 'It's time for + someone + to': 'You should go home.'
Cvičení 11 · Roztřiďte věty do skupin
Roztříděno: 0 / 4
Cvičení 12 · Typická chyba: „Je nejvyšší čas, abychom…“
Czech: „Je nejvyšší čas, abychom se rozhodli.“ Which English sentence is correct?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
Choose the correct sentence.
Would rather – „radši bych“
Would rather + infinitiv bez to pro vlastní preference a would rather + podmět + past simple pro to, co má udělat někdo jiný. Plus would rather… than.
If only (Kdyby tak…! Kéž by…!)
If only je anglické „Kdyby tak…!“ nebo „Kéž by…!“: stejné časy jako po wish, víc emocí a obvykle bez pokračování. A není to totéž co only if.
As if / as though (jako by, jako kdyby)
As if a as though posouvají sloveso o krok do minulosti, když je přirovnání neskutečné – podobně jako české „jako by všechno věděla“.
Wish – „škoda, že…“, „kéž bych…“
Wish + past simple, past perfect a would: jak říct „škoda, že nemám“, „mrzí mě, že jsem…“ a jak si postěžovat na chování druhých.