Could you tell me where the station is? I wonder what time it is. V nepřímé otázce se angličtina vrací k běžnému slovosledu: podmět + sloveso. Česky řekneme „kde je nádraží“, anglicky „where the station is“.
Co se naučíte
Nepřímá otázka je otázka schovaná v delší větě. Použijete ji, když chcete znít zdvořileji („Můžete mi říct…?“), nebo když předáváte, na co se kdo ptal. Nejdůležitější změna: chybí inverze. Za tázacím slovem se vrací běžný slovosled: podmět + sloveso.
Tady může čeština zmást. Říkáme „Víte, kde je nádraží?“ nebo „Zajímalo by mě, kolik je hodin“ – slovosled je volný a sloveso často stojí před podmětem. Anglicky je slovosled pevný: „Where is the station?“ → „Could you tell me where the station is?“ a „What time is it?“ → „I wonder what time it is.“ Berte nepřímou otázku jako obyčejnou oznamovací větu: the station is, it is.
Pozor i na čárku. Česky před „kde“, „co“, „jestli“ uvnitř souvětí vždy píšeme čárku („Nevím, kde bydlí“). Anglicky se tu čárka nepíše: „I don't know where he lives.“
Zjišťovací otázka (na kterou odpovídáte „ano“ nebo „ne“) nemá tázací slovo, které by se dalo přesunout. Proto ji uvádí if nebo whether. Tady čeština pomáhá: děláme totéž se spojkou „jestli“ nebo „zda“. „Víte, jestli přijde?“ → „Do you know if she's coming?“ Bez if/whether to nejde: „Do you know is she coming?“ je chyba.
Pozor na podmět. Česky stačí „Nevím, jestli přijde“ nebo „Víte, jestli je otevřeno?“, bez zájmena. Anglicky je po if podmět povinný: „if she's coming“, „if it's open“, nikdy „if is open“.
Whether je o něco formálnější a často se pojí s „or not“ („whether or not they agreed“); v běžné řeči uslyšíte častěji if. A ještě jedna věc: pravidlo „po if není will“ platí pro podmínkové věty, ne pro nepřímé otázky. „Nevím, jestli přijde“ je anglicky zcela správně „I don't know if he'll come“.
Otázka se slovem where, what, why, how… si toto slovo ponechá, zbytek má ale slovosled oznamovací věty: bez do/does/did a bez inverze. To, co neslo do/does/did, se vrátí k hlavnímu slovesu: „What does he want?“ → „I'm not sure what he wants“ (s -s), „Why did he leave?“ → „I don't know why he left“ (v minulém čase). Pokud je tázací slovo podmětem (what happened?, who called?), nic se nemění: „I'd like to know what happened“, ne „what did happen“.
Česká nepřímá otázka vypadá skoro stejně jako přímá („Co chce?“ → „Nevím, co chce“), proto se snadno do angličtiny přenese celá otázka i s does. Dávejte si pozor hlavně u „kolik to stojí“: uvnitř věty je to „how much this costs“, ne „how much does this cost“. Otazník závisí na hlavní větě: „Do you know where it is?“ je otázka, ale „I wonder what time it is.“ a „I don't know why he left.“ jsou oznamovací věty s tečkou.
Když otázku převyprávíte po asked, angličtina obvykle posune čas o krok zpět: „She asked me where I lived.“ Česky čas neměníme („Zeptala se, kde bydlím“), takže na to musíte myslet. („where I live“ je také možné, pokud to stále platí.)
Česky říkáme „kde je nádraží“, anglicky má ale nepřímá otázka slovosled oznamovací věty: the station is.
„Víte, jestli je dnes otevřeno?“ nemá podmět, anglicky je ale povinný: if it's open.
Zjišťovací otázka potřebuje if nebo whether, stejně jako česky potřebuje „jestli“ ve „Víte, jestli přijde?“.
V nepřímé otázce není do/does/did: sloveso se vrátí do běžného tvaru (wants, s -s), jako v „Nevím, co chce“.
„Zajímalo by mě, kolik je hodin“ má česky stejný slovosled jako otázka, anglicky se ale slovosled mění: it is.
Česká čárka před „kde“ („Nevím, kde bydlí“) se do angličtiny nepřenáší: nepřímá otázka se připojuje bez čárky.
Česky v nepřímé otázce sloveso často stojí před podmětem: „Víte, kde je nádraží?“, „Nevím, kolik je hodin“, „Zajímalo by mě, kolik stojí ta jízdenka“
Anglicky nikdy: uvnitř věty se otázka vrací ke slovosledu oznamovací věty, podmět + sloveso. „Do you know where the station is?“, „I don't know what time it is“, „I wonder how much this ticket costs“. Když převezmete český slovosled, vznikne uvnitř věty „where is the station“ nebo „what time is it“.
Česky zjišťovací otázku uvnitř věty uvádí „jestli“ nebo „zda“: „Nevím, jestli přijde“, „Zeptejte se, zda je otevřeno“
If a whether fungují přesně jako „jestli / zda“: „I don't know if he's coming“, „Ask if it's open“. Nezapomeňte jen na podmět, který v češtině často chybí („jestli přijde“ → „if he's coming“). Před infinitivem je možné jen whether: „Nevím, jestli mám jít“ → „I don't know whether to go“, ne „if to go“.
Česky před vedlejší větou vždy píšeme čárku: „Nevím, kde bydlí“, „Řekněte mi, co se stalo“
Anglicky se nepřímá otázka připojuje bez čárky: „I don't know where he lives“, „Tell me what happened“. Čárka v „I don't know, where he lives“ je interpunkční chyba, která okamžitě prozradí český návyk.
Česky při převyprávění otázky ponecháme čas originálu: „Zeptala se, kde bydlím“, „Zeptal se, jestli mám rád kávu“
Anglicky se po asked čas obvykle posune o krok zpět: „She asked me where I lived“, „He asked if I liked coffee“. K tomu slovosled oznamovací věty: „where I lived“, ne „where did I live“.
💡 Uvnitř věty myslete na oznamovací větu: where the station is, what time it is.
💡 Pozor na „kde je nádraží“ a „kolik je hodin“: anglicky stojí podmět před slovesem.
💡 „Jestli / zda“ uvnitř věty = if nebo whether, vždy s podmětem. Bez do/does/did: what he wants, why he left.
"Excuse me, could you tell me where the nearest ATM is?"
"Sure, but I'm not sure if it's working today. Can it wait?"
"I'd rather not wait. Do you know how far it is from here?"
"Not far at all — I can show you if you'd like."
Cvičení 1 · Vyberte správnou otázku
Choose the correct polite question.
Cvičení 2 · Vyberte správnou otázku
Choose the correct embedded question.
Cvičení 3 · Vyberte správnou otázku
Choose the correct embedded question — yes/no question uses 'if' or 'whether'.
Cvičení 4 · Vyberte správnou otázku
Choose the correct embedded question.
Cvičení 5 · Vyberte správnou otázku
Choose the correct embedded question.
Cvičení 6 · Vyberte správnou otázku
Choose the correct embedded question.
Cvičení 7 · Vyberte správnou otázku
Choose the correct polite question.
Cvičení 8 · Vyberte správnou otázku
Choose the correct embedded question.
Cvičení 9 · Změňte otázku na zdvořilou nepřímou otázku
Make this polite and indirect: 'Where is the bathroom?' → 'Could you tell me ___?'
Cvičení 10 · Vložte otázku do věty
Embed this yes/no question: 'Is he coming?' → 'I don't know ___.'
Cvičení 11 · Roztřiďte do skupin
Roztříděno: 0 / 6
Cvičení 12 · Typická chyba: český slovosled „kde je nádraží“
Czech: „Víte, kde je nádraží?“ Which English translation is correct?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
Choose the correct embedded question.
Pokročilé otázky v angličtině
Předložka na konci otázky (Who are you talking to?) a záporné otázky vyjadřující údiv (Isn't it beautiful?). Dva zvyky mluvené angličtiny.
Question tags (anglické „že?“)
Anglické „že?“ se mění s každou větou: aren't you?, doesn't she?, can't he? Naučte se vybrat pomocné sloveso a obrátit zápor oproti větě.
Otázky na podmět a otázky na předmět
Who called you? Who did you call? Anglická otázka nepotřebuje do/does/did, když je tázací slovo samo podmětem. Česky to prozradí pád.
Krátké odpovědi (short answers)
Yes, I do. No, she isn't. Odpovídejte na otázky ano/ne jako rodilý mluvčí: zopakujte podmět a pomocné sloveso z otázky, ne plnovýznamové sloveso.