„She is a teacher“, ne „she is teacher“; „Money can't buy happiness“, ne „the money can't buy the happiness“. Čeština členy nemá, takže je tu potřeba přemýšlet vědomě.
Co se naučíte
Čeština členy nemá, takže vám jejich použití v angličtině nenapoví žádný reflex z mateřštiny. Chyby jdou obvykle dvěma směry: nejdřív vynecháváte a/an tam, kde ho angličtina vyžaduje, a když se naučíte, že členy existují, začnete přidávat the tam, kde angličtina žádný člen nechce.
Tato lekce je krátký tahák ke konkrétním situacím, ve kterých se obě chyby objevují nejčastěji. Úplná pravidla najdete v lekci o členech a, an a the.
Počitatelné podstatné jméno v jednotném čísle musí mít před sebou určovací slovo (a/an, the, my, this…). Platí to i pro povolání po be. Česky řeknete „Je učitelka“, „Můj táta je inženýr“ – bez jakéhokoli dalšího slova. V angličtině je a/an povinné: „a teacher“, „an engineer“.
Totéž po as a po „být/stát se“: „Pracuje jako zdravotní sestra“ → „She works as a nurse“, „Chci být lékařem“ → „I want to be a doctor“. V množném čísle člen mizí: „They are teachers.“
Připomínka: an stojí před samohláskovou VÝSLOVNOSTÍ („an engineer“, „an hour“), a před souhláskovou („a doctor“, „a university“).
Když mluvíte o něčem obecně, ne o konkrétním případu, nepočitatelná podstatná jména a množné číslo nemají žádný člen. České „Peníze štěstí nekoupí“ je anglicky „Money can't buy happiness“ a „Miluju psy“ (všechny, psy jako takové) je „I love dogs“. Když řeknete „I love the dogs“, posluchač pochopí, že jde o konkrétní psy – třeba sousedovy.
Tato chyba bývá z přehnané snahy: naučíte se, že the existuje, a přidáváte ho „pro jistotu“. Zeptejte se: mluvím o něčem konkrétním, co zná i posluchač? Pokud ano – the („the dogs next door“, „the sunset we saw yesterday“). Pokud mluvím obecně o všem – bez členu. Pozor i na české „ten“: „To auto je červené“ je „The car is red“, ale obecné „Auta znečišťují vzduch“ je „Cars pollute the air“.
Dejte si pozor i na instituce použité v jejich běžné funkci: „Jezdím do školy autobusem“ (jako žák) je „I go to school by bus“ – bez the u school a bez the po by. Stejně „go to work“, „go to bed“, „be in hospital“ (britsky; americky „in the hospital“). „The school“ znamená budovu nebo konkrétní školu, třeba když tam jdete jako rodič.
Tady vám čeština pomáhá: Czechia, Ukraine, France, Prague, Europe – bez členu, stejně jako česky nepřidáváte žádné slovo. „Narodil se na Ukrajině“ je „He was born in Ukraine“. Tvar „the Ukraine“ je zastaralý a dnes se považuje za nevhodný.
Past je malá skupina názvů v množném čísle nebo s popisným slovem jako States, Kingdom, Republic: the United States / the USA, the United Kingdom, the Netherlands, the Czech Republic, the Philippines. Pozor i na vlastní zemi: „in Czechia“ bez členu, ale „in the Czech Republic“ se členem. České „ve Spojených státech“ nebo „v Nizozemsku“ člen nemá, a tak se snadno řekne „in United States“ – správně je „in the United States“. The mají také řeky, moře, oceány a pohoří: the Vltava, the Danube, the Alps.
Když označujete jednu věc na vrcholu škály – nejlepší, nejkrásnější, nejvyšší – angličtina téměř vždy používá the. Česky „nejlepší restaurace ve městě“ žádný člen nemá, proto Češi často říkají „best restaurant“. Správně: „the best restaurant in town“, „the most beautiful place“.
Pozor na „většinu“: když most znamená „většina“, stojí BEZ the a bez of. „Většina lidí má ráda hudbu“ → „Most people like music“, ne „the most people“ ani „most of people“. „Most of the…“ použijete jen o konkrétní skupině: „most of the people I know“.
„Je učitelka“ člen nemá, ale v angličtině vyžaduje povolání v jednotném čísle po be a/an.
„Pracuje jako zdravotní sestra“ – i po as potřebujete a/an před povoláním v jednotném čísle.
Obecné tvrzení s nepočitatelnými a abstraktními podstatnými jmény – bez členu. Přidávání the „pro jistotu“ je typická přehnaná opatrnost.
„Miluju psy“ v obecném smyslu je „I love dogs“. „The dogs“ jsou konkrétní psi, o kterých víte vy i posluchač.
„Většina lidí“ je most people – bez of a bez the. „Most of the…“ jen o konkrétní skupině: „most of the people I know“.
Název s popisným slovem Republic potřebuje the. Kratší název Czechia člen nemá.
„Ve Spojených státech“ česky člen nemá, ale názvy zemí v množném čísle nebo se slovem States/Kingdom/Republic mají the.
Většina zemí the nemá – stejně jako France nebo Czechia. „The Ukraine“ je zastaralý tvar.
„Nejlepší restaurace“ česky člen nemá, ale superlativ před podstatným jménem téměř vždy vyžaduje the.
Čeština nemá členy. Určitost vyjadřujete slovosledem, kontextem nebo slovy jako „ten“, „nějaký“: „Koupil jsem auto. To auto je červené.“
V angličtině nemůže počitatelné podstatné jméno v jednotném čísle stát „holé“: „I bought a car. The car is red.“ Proto si u každého podstatného jména nejdřív ověřte: je počitatelné a v jednotném čísle? Pokud ano, potřebuje a/an, the nebo jiné určovací slovo (my, this, every). Tato chyba vydrží i na pokročilé úrovni, takže se vyplatí vypěstovat si návyk vědomé kontroly.
Povolání vyjadřujete česky bez dalšího slova, prvním nebo sedmým pádem: „Jsem lékař“, „Je učitelkou“, „Pracuje jako číšník“
Angličtina pády nemá a před povoláním potřebuje člen: „I'm a doctor“, „She's a teacher“, „He works as a waiter“. Při překladu slovo od slova vznikne „I'm doctor“ – jedna z nejčastějších českých chyb. Výjimkou jsou jen jedinečné funkce: „He was elected president.“
Česky vypadá obecné tvrzení stejně jako věta o konkrétní věci: „Voda je nezbytná pro život“ a „Voda v té lahvi je studená“
Angličtina je rozlišuje: obecně bez členu („Water is essential for life“), konkrétně s the („The water in this bottle is cold“). Protože čeština tu nedává žádné vodítko, studenti často vkládají the všude „pro jistotu“. Pravidlo: v obecných tvrzeních s nepočitatelnými, abstraktními podstatnými jmény (life, love, happiness), v množném čísle a u názvů jazyků („English is difficult“) – bez the.
České názvy zemí členy nemají, ani ty v množném čísle: „v Česku“, „ve Francii“, „ve Spojených státech“, „v Nizozemsku“
U většiny zemí vám to pomáhá: „in Czechia“, „in France“, „in Ukraine“. Názvy v množném čísle nebo s popisným slovem ale mají v angličtině the: „in the United States“, „in the Netherlands“, „in the United Kingdom“, „in the Czech Republic“. Těch pár názvů si prostě zapamatujte i s the.
💡 Povolání v jednotném čísle? Vždy a/an: „Jsem lékař“ → „I'm a doctor.“
💡 Než přidáte the, zeptejte se: mluvím o něčem konkrétním, co zná i posluchač, nebo o něčem obecně?
💡 Země? Obvykle bez the (Czechia, Ukraine), pokud název není v množném čísle nebo neobsahuje States, Kingdom, Republic (the Czech Republic).
"What do you want to be when you finish studying?"
"I want to be a doctor — it's the most meaningful job I can imagine."
"That's a big commitment. Where would you like to work?"
"Honestly, anywhere — I just want to help people. Money isn't the main reason."
Cvičení 1 · Vyberte správnou větu
Which is correct?
Cvičení 2 · Vyberte správnou větu
Which is correct?
Cvičení 3 · Vyberte správnou větu
Which is correct?
Cvičení 4 · Vyberte správnou větu
Which is correct?
Cvičení 5 · Vyberte správnou větu
Which is correct?
Cvičení 6 · Vyberte správnou větu
Which is correct?
Cvičení 7 · Vyberte správnou větu
Which is correct?
Cvičení 8 · Vyberte správnou větu
Which is correct?
Cvičení 9 · Opravte chybu
Correct the mistake: I want to be doctor when I grow up.
Cvičení 10 · Opravte chybu
Correct the mistake: The life is difficult sometimes.
Cvičení 11 · Typická chyba: povolání bez členu
Czech: „Můj bratr je programátor.“ Which English translation is correct?
Cvičení 12 · Typická chyba: „většina lidí“
Czech: „Většina lidí ráda cestuje.“ Which English translation is correct?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
Which is correct?
Typické chyby s předložkami
Married to (ne with), listen to music, arrive at, discuss bez about, wait for (ne on): předložky, ve kterých Češi chybují nejčastěji.
Chyby s tvarem -ing a infinitivem
Enjoy swimming, ne enjoy to swim; want to swim, ne want swimming; look forward to seeing. Která slovesa se pojí s -ing a která s to.
Typické chyby se zájmeny
Between you and me, my brother and I, I relax bez myself: nejčastější chyby Čechů se zájmeny, od „já a bratr“ po slovesa se „se“ a „si“.
Chyby ve shodě podmětu s přísudkem
The news is, the police are, everyone is: typické pasti shody podmětu se slovesem pro Čechy, od skutečného podmětu po koncovku -s.