Be, do a have mohou být plnovýznamová i pomocná slovesa. Čeština má jen pomocné „být“ a nic jako do, takže je to pro vás klíčové téma.
Co se naučíte
Be, do a have patří k nejčastějším anglickým slovesům a každé může mít dvě role. Jako plnovýznamové sloveso má vlastní význam („být“, „dělat“, „mít“). Jako pomocné sloveso pomáhá jinému slovesu vytvořit čas, otázku, zápor nebo trpný rod – samo pak nic neznamená.
Čeština pomocné sloveso zná, ale jen jedno: „být“ („pracoval jsem“, „budu pracovat“, „byl postaven“). „Mít“ znamená vlastnictví (nebo povinnost: „mám to udělat“), ale nikdy netvoří čas, a „dělat“ je vždy vykonávání činnosti. Proto vám „I have finished“ nebo „Do you like…?“ připadají zvláštní: nikdo tu nic „nemá“ ani „nedělá“. Praktická pomůcka: když za have stojí příčestí (finished, eaten, left), je have pomocné; když podstatné jméno, je obvykle plnovýznamové.
Be + tvar -ing tvoří časy continuous: děj probíhající nebo dočasný. Čeština nemá zvláštní tvar pro „teď, v tuto chvíli“: „Dneska pracuje“ může znamenat „She works today“ i „She is working today“. Proto Češi buď zvolí špatný čas, nebo be vynechají: „She working today“. V angličtině je tu be povinné: „She is working today.“
Be + příčestí minulé tvoří trpný rod: podmět činnost nevykonává, ale podstupuje ji. Tady čeština pomáhá, protože funguje podobně s „být“ + příčestím: „Dort byl rychle snězen“ = „The cake was eaten quickly.“ V hovoru sice spíš řeknete „Dort se rychle snědl“, ale anglický trpný rod se zvratným „se“ netvoří – vždy be + příčestí.
Do (does/did) tvoří otázky a zápor v present simple a past simple, protože tyto časy jiné pomocné sloveso nemají. Česky se ptáte jen intonací („Má ráda čaj?“) a zápor tvoříte předponou ne- („Už tu nebydlí“). Anglicky běžná slovesa potřebují do: „Does she like tea?“, ne „She likes tea?“ (to je jen hovorová forma vyjadřující údiv); „They don't live here anymore.“, ne „They not live here“. Koncovka -s a znak minulosti přecházejí na pomocné sloveso, takže plnovýznamové sloveso zůstává v základním tvaru: does she like, nikdy does she likes.
S be se do nepoužívá: be si otázky a zápor tvoří samo („Are you ready?“, „She isn't here“). A naopak: zápor běžného slovesa netvoříte pomocí be. „Nemá ráda ten film“ je „She doesn't like the movie“, ne „She isn't like the movie“.
Do může také zesílit tvrzení, podobně jako české „fakt“, „opravdu“ nebo silný přízvuk („Já tu písničku mám fakt rád!“). Plnovýznamové sloveso zůstává v základním tvaru a takové do se nespojuje s žádným jiným pomocným slovesem (ani s be, ani s have, ani s modálním; jedinou výjimkou je rozkazovací způsob, např. Do be careful!): „I do like this song — I just don't own it.“
Have (has/had) + příčestí minulé tvoří časy perfect (present perfect, past perfect) a spojuje dřívější děj s pozdějším okamžikem, často s přítomností.
Čeština takový čas nemá. Řeknete „Už odešla“, „Ještě nepřijeli“ v minulém čase a zbytek obstará dokonavý vid. Proto se Češi have vyhýbají, nebo s ním tvoří zápor pomocí do. Zapamatujte si: v present perfect je have pomocné a zápor dostává právě ono: „They haven't arrived yet“, ne „They don't have arrived“. S already a yet je present perfect nejbezpečnější: „She has already left“. (V hovorové americké angličtině uslyšíte i „She already left“.)
Pozor i opačným směrem: když uvádíte ukončený okamžik v minulosti (yesterday, last week, in 2020), angličtina používá past simple, ne present perfect: „I saw her yesterday“, ne „I have seen her yesterday“.
Be si otázky a zápor tvoří samo. Do se s be spojuje jen v rozkazovacím způsobu: Don't be late!
„Nemá ráda“ je běžné sloveso v záporu. Zápor s like tvoříme pomocí doesn't, ne isn't.
Koncovka -s už je v does, takže plnovýznamové sloveso zůstává v základním tvaru.
V present perfect je have pomocné a samo přijímá not: haven't/hasn't. Don't have použijete jen tehdy, když je have plnovýznamové (I don't have a car).
V českém „Dneska pracuje“ je sloveso jedno slovo, ale anglický čas continuous vždy potřebuje be: is working.
Ve větě může stát několik pomocných sloves za sebou (have been working, will be done). V běžném tvrzení ale důrazné do stojí jen s plnovýznamovým slovesem: I do like this song. U be zdůrazníte samotné be: I AM tired. (Důrazné do s be se objevuje jen v rozkazovacím způsobu: Do be careful.)
Question tag není pevné „že?“: opakuje pomocné sloveso z věty. U pomocného have: haven't/hasn't, ne don't/doesn't. (Když je have plnovýznamové, obvykle se použije do: You have a car, don't you?; haven't you? se ještě občas objevuje v britské angličtině.)
Česky odpovíte „Jo, mám rád“ a zopakujete plnovýznamové sloveso. Anglicky krátká odpověď opakuje pomocné sloveso z otázky.
Česky otázku tvoří intonace a zápor předpona ne- přímo na slovese: „Má ráda čaj?“, „Nemá“
Běžná anglická slovesa potřebují do/does/did: „Does she like tea?“, „She doesn't like the movie“. Změna slovosledu bez do funguje jen tehdy, když už ve větě pomocné sloveso je: „Are you ready?“, „Have you finished?“. Nepřidávejte do před be („Do you are ready?“) a netvořte zápor běžného slovesa pomocí be („She isn't like the movie“).
„Zpráva byla napsána celým týmem“, „Dům se stavěl dva roky“ – český trpný rod s „být“ i se zvratným „se“
Tvar s „být“ je téměř hotový vzor: „The report was written by the whole team.“ Zvratný trpný rod („stavěl se“) ale angličtina nemá – vždy použijte be + příčestí: „The house was built over two years.“ A „mít“ v češtině nikdy pomocné není, takže have v „I have finished“ si musíte zapamatovat jako gramatický nástroj, ne jako „vlastnictví“.
Česky krátká odpověď opakuje plnovýznamové sloveso: „Máš rád pizzu? – Jo, mám (rád)!“
Anglicky krátká odpověď opakuje pomocné sloveso z otázky, ne plnovýznamové: „Do you like pizza?“ – „Yes, I do.“ (ne „Yes, I like.“ a už vůbec ne „Yes, I have.“ podle českého „mám“). Stejně tak: „Have you finished?“ – „Yes, I have.“; „Are you ready?“ – „Yes, I am.“
České „že?“ a „ne?“ se nikdy nemění
Anglické question tag se mění spolu s pomocným slovesem ve větě: „You've met her before, haven't you?“ (ve větě have, v tagu haven't). Neexistuje jedno pevné „že?“: u do řeknete don't/doesn't, u be isn't/aren't, u have haven't/hasn't.
💡 Běžná slovesa tvoří otázky a zápor s do/does/did; be a pomocné have si poradí sama.
💡 V present perfect jde zápor k have: haven't arrived, nikdy don't have arrived.
💡 Tagy a krátké odpovědi opakují pomocné sloveso: have → haven't, do → don't, be → isn't.
"Have you finished the report yet?"
"Not quite — I'm still working on the last section."
"Does the client need it today?"
"No, it was moved to Friday."
Cvičení 1 · Vyberte správnou odpověď
Which sentence uses 'have' as an auxiliary verb, not a main verb?
Cvičení 2 · Vyberte správnou odpověď
Which sentence uses 'be' as an auxiliary verb?
Cvičení 3 · Vyberte správnou otázku
Choose the correct question.
Cvičení 4 · Vyberte správný zápor
Choose the correct negative.
Cvičení 5 · Vyberte správnou odpověď
Which sentence uses 'be' to form the passive voice?
Cvičení 6 · Vyberte správnou krátkou odpověď
Choose the correct short answer to 'Do you like pizza?'
Cvičení 7 · Vyberte správné question tag
Choose the correct question tag: 'You've met her before, ___?'
Cvičení 8 · Vyberte správnou větu
Choose the correct sentence for emphasis.
Cvičení 9 · Doplňte větu
Complete: 'They ___ finished the project yet.' (negative, present perfect)
Cvičení 10 · Doplňte větu
Complete: '___ you like coffee?' (present simple question)
Cvičení 11 · Roztřiďte do skupin
Roztříděno: 0 / 6
Cvičení 12 · Typická chyba: „Jo, mám rád!“ → „Yes, I like“
Czech: „Máš rád pizzu? – Jo, mám rád!“ Which English short answer is correct?
Cvičení 13 · Typická chyba: „Ještě nepřijeli“
Czech: „Ještě nepřijeli.“ Which English sentence is correct?
Pět rychlých otázek: ověřte si, co už umíte.
Otázka 1 / 5
Výsledek: 0/0
In 'She has already left', is 'has' auxiliary or main verb?
Stavová a dějová slovesa
Proč know, like a want skoro nikdy nemají tvar -ing, i když mluvíte o „teď“, a jak think, have a taste mění význam podle situace.
Přechodná a nepřechodná slovesa
Slovesa s předmětem a bez něj: proč explain it to me, a ne explained me, proč arrive at, a ne arrive to, a jak open či break fungují bez „se“.
Linking verbs: sponová slovesa
Be, seem, become, look, feel, taste: po sponových slovesech stojí přídavné jméno, ne příslovce. Proto „smells bad“ a „sounds good“, ne „badly“ či „well“.
Druhy sloves
Plnovýznamová, pomocná (be, do, have), modální a frázová slovesa: úloha každého ve větě a proč říkáme „he can“, ale nikdy „he cans“.